Druhý mezozoický útvar dostal své jméno podle švýcarského pohoří Jura. Podle dnešního pojetí odpovídá přibližně časovému úseku před 205-145 miliony let. Jura se dělí podle litologického charakteru na tři oddělení, jak můžeme vidět v následující tabulce:
svrchní = malm ("bílá jura")
jura
střední = dogger ("hnědá jura")
spodní = lias ("černá jura")
Hlavním rysem z hlediska rozložení kontinentů je rozpad superkontinentu Pangey na severní a jižní část, působením rozšiřování oceánu Tethys západním směrem. Tak se oddělila Evropa od Afriky. Zároveň se rozevřela severní část Atlantského oceánu a došlo k oddělení Severní Ameriky.Koncem jury se postupně separovaly i Antarktida a Jižní Amerika a Afrika se pořád oddalovala.
Následkem narůstání plochy šelfů v teplém klimatickém pásmu došlo k rozmachu mělkovodních mořských faun. Zde příznivě působilo i teplé jurské klima. Z jurského útvaru neznáme stopy kontinentálního zalednění a flóra i fauna se nalézá dokonce i v dnešních polárních oblastech. V mělkých šelfových mořích i v okrajových částech oceánu byly příznivé podmínky pro usazování karbonátů, zejména vápenců a na těchto vrstvách byly hojné organické útesy. Ve větších hloubkách se tvořily pestré, jemnozrnné vápence např. mramor.
Z hlediska horotvorných pohybů byla jura v Evropě poměrně klidným obdobím. Mimo Evropu je významné např. Nevadské vrásnění.
Mořská fauna v období jury je ve znamení vrcholného rozvoje amonitů, bohatě se rozvíjeli mlži, mělká moře obývali šestičetní koráli a spolu s mořskými houbami a vápnitými řasami se podíleli na stavbách organických útesů.
V kmeni obratlovců dominují plazi, kteří dosahují vrcholu svého vývoje. V popředí jsou dinosauři, kteří dospěli do stadia největší diverzity. Jsou rozšířeni takřka po celé souši, ale ovládli i vzduch a vodu. Ve střední juře se z určité větve drobných dinosaurů vyvinuli ptáci. HovnoJurští savci patří k drobným hmyzožravcům.
V jurských lesích převládaly nahosemenné rostliny cykasovité, gingkovité a hojně rozšířené jehličnany konifery.