V rozhodujícím zápase o udržení v divizní soutěži jsme zabojovali a poslali domácí do regionálního přeboru. I když s určitou lítostí, protože Hostivice patřily vždy k tradičním soupeřům, ale na druhé straně opačný výsledek by dolů poslal nás, a domácí by ho určitě brali s chutí. Jenže jim to naštěstí nevyšlo. Nastoupili jsme v zřejmě nejsilnější možné sestavě s těmito výsledky: Jarrah (1), Maršálek (1), Kopecký (0), Martinec (1), Žamboch (1), Gruber (1), Palas (1), Otruba (1).  Je zřejmé, že především druhá polovina týmu soupeře přehrála, ale takticky družstvo zabojovalo jako celek na výtečnou.

 
Pozice po vítězném 42. tahu bílého a6-a7+  v partii Gruber-Plháček

Od Martince se čekala remiza, a tak také jeho partie skončila jako první, a to v době, kdy sice na ostatních šachovnicích bylo ještě nejasno, ale tušili jsme, že nám to zapadá do plánu. Otrubovi jsme naplánovali bod, který nakonec získal, i když se během jeho partie mohlo občas zdát, že to nebude mít jednoduché. Poměrně rychle vyhrál i Gruber, jehož soupeř se viditelně roztřásl z Milošovy aktivity a oběti figury, která sice nebyla korektní, ale psychologicky zapůsobila. Na tři jedna upravil remízou ve slušné pozici Jarrah. Kopecký na třetí šachovnici tentokrát podlehl zkušenému soupeři v pěšcové koncovce, ale čtvrtý bod získal Žamboch, když se ubránil útoku, za který soupeř obětoval figuru, a ta mu potom osudově chyběla v koncovce. Pak už záleželo na tom, kdo z dvojice Maršálek, Palas získá rozhodující půlbod. Nakonec se to povedlo oběma, i když oba mohli své partie vyhrát v průběhu zápasu vyhrát.

 

 

 

ŠK Kralupy nad Vltavou - Sparta Doly Kladno 5:3

27.2.2000

 

Konečně vítězství! Dosud pátý celek dvizní tabulky neměl na "kralupském ledě" šanci a mohl dokonce prohrát ještě výraznějším způsobem. Na prvních dvou šachovnicích se hrála zavřená Sicilská. Jarrah s bílými v ní výrazně přehrál svého soupeře a dal mu mat ještě ve fázi střední hry, Maršálek naopak s černými získal pěšce, jednoho svého protlačil až na druhou řadu, ale ve věžové koncovce nakonec partie skončila remizou. Kopecký svého protivníka, kterému chybělo jen málo do 2200 ELO bodů, postavil téměř do role šachového začátečníka, a jen vinou toho, že nedopočítal krásnou kombinaci po 19. tahu, nevyhrál. Pravdou je, že v závěru měl také trochu štěstí, protože mohl i prohrát, ale nakonec i tady byla remíza. Martinec útočil na obou křídlech a vyhrál překrásným matovým útokem. Žamboch i Konvalinka své partie tentokrát prohráli, a vlastně ani v průběhu neměli žádné naděje na obrat. Naopak Gruber s Otrubou na posledních dvou prknech zahráli skvěle a získali oba celé dva body.

 

 

Závěrečná pozice partie Jerman-Maršálek - remiz.

 

 

 

Autoškoda Mladá Boleslav - ŠK Kralupy nad Vltavou 4:4

13.2.2000

Teprve na samém konci sezóny se ukáže, jestli nám třináctka přinesla smůlu nebo štěstí. Tedy jestli nám získaný bod bude stačit k udržení či ztracený mrzet kvůli sestupu do nižší soutěže. Zápas jsme chtěli vyhrát a zprvu to vypadalo, že se nám to i podaří. Poprvé letos v sestavě s dodatečně do soupisky zařazeným Otrubou na osmé šachovnici jsme si věřili a sebevědomě sehráli zahájení, po němž jsme stáli všichni lépe až na Maršálka. Tomu se v anglické nepovedl výpad dámou na b3 a její putování po třetí řadě před neustálými hrozbami vazeb a vidliček nemohlo skončit jinak než skončilo, tehdy rychlou prohrou. Po něm prohrál Gruber, jenž lehkomyslně zahodil výhodnější postavení figur i lépe rozestavěné pěšce a nepromyšlenými výměnami z ničeho nic stál v prohrané pěšcové koncovce. Na jedna dva snížil Žamboch, když využil střelcového útoku po úhlopříčce a1-h8 na oslabeného černého krále. Každý z našich rozhodujících zápasů (Jince, Mělník a teď i Autoškoda) měl - kromě dalších okolností - svého smutného hrdinu. Hráče, který vypustil vítězství na poslední chvíli. V Boleslavi to potkalo Palase, jenž celou partii sehrál opravdu skvěle, až na samý závěr, kdy ji prohrál. Doufejme, že to bylo třikrát a dost! Za stavu 1:3 remizoval Konvalinka, od jehož partie v té chvíli nešlo už víc očekávat.

Spolehlivě pak vyrovnali Otruba - v klasické pěšcové koncovce - a Kopecký, který využil velice zajímavou a později hodně dlouho rozebíranou střelcovou koncovku (viz. diagram, kdy bílý zkouší sice hezkou, ale neúčelnou oběť střelce na h5. Kdyby černý střelce vzal, nezabránil by postupu jednou z bílých pěšců do dámy. Kopecký však použil krásnou protioběť Sxg5!, čímž si vytvořil dva volné pěšce a bílý pochopil, že ani při nestejných střelcích stačí zadržet pouze jednoho z těchto pěšců, zatímco druhý si klidně dojde až na první řadu). Jarrah na první šachovnici sice získal pěšce, ale po ostrém útoku soupeře na svého krále místo přesné obrany se ziskem kvality dva pěšce ztratil. Dohrával tedy jako poslední věžovou koncovku, která skončila remízou a která završila součet zápasu na 4:4.

 

 

 

Kralupy – Slavia Kladno 2,5 : 5,5

23. ledna 2000

Ačkoliv se kladenský tým drží na druhém místě divize za Neratovicemi, nenastupovali jsme do zápasu s pocitem, že bychom nutně museli prohrát. Naopak. A to i přesto, že už po necelých osmdesáti minutách Kladno vedlo 1:0, když Kopecký nezvládl francouzskou obranu svého soupeře a místo útoku na tradičně slabší královské křídlo se s ním pustil do křížku na opačné straně. Jenže ztratil tempa předčasným výpadem dámy a zničil ho soupeřův jezdec, pohodlně se pohybující v bílé pozici. Velice nadějně však nadále vypadaly partie Rynta, Grubera, Žambocha i Jarraha, a ani u ostatních to nevypadalo na ztrátu. Skutečně po dalších cca osmdesáti minutách Gruber vyrovnal především svou nápaditou útočnou hrou a dokázal, že je škoda každého zápasu, v němž nenastoupí, protože do týmu bezesporu patří. Vzápětí však černý Rynt neudržel výhodu, kterou získal ve Philidorově obraně po soupeřově nekorektní oběti figury a podlehl útoku, což je škoda, protože tentokrát na svého soupeře s ratingem o více než dvě stě bodů lepším doopravdy měl. V první fázi útoku se bránil skutečně excelentně, a za svůj 17. tah by si zasloužil vyhrát. Bohužel na něj přišla slabší chvilka o dva tahy později - možná ve chvíli, kdy už se zdálo, že soupeř na šachovnici nic nemá, a i když pořád měl šance na remízu, psychicky už ji neudržel. Na ostatních šachovnicích se blížily časové kontroly, a prakticky všude byly časové tísně. V nich tentokrát bohužel uspěl jen Maršálek, který získal dvojici střelců proti věži a s nimi dokázal vytvořit matovou síť kolem krále soupeře, jenž do poslední chvíle spoléhal na volnou dvojici pěšců na opačném křídle, ale nakonec se žádný z nich nedostal ani o píď kupředu. Žamboch v předposledním tahu před splněním časového limitu odevzdal pěšce, kterého měl navíc, a přišel tak i o šanci prosadit ho v koncovce nestejných střelců k výhře, Jarrah, který odmítl hrát na remízu, za cenu materiálních ztrát vtipně vytvořil kolem protivníkova krále matovou síť s pěšcem, jezdcem a dámou, ale rusky mluvící i zapisující soupeř měl všechno dokonale spočítané, vysmekl se i z věčného šachu a prosadil volného a-pěšce k výhře. Své partie nakonec nešťastně prohráli i Martinec v partii, které nikdo jiný moc neporozuměl, a Pospíšil, jenž ani jednou nevyužil útočné možnosti a soustředil se na obranu, která nevyšla.

 

 

Investa Příbram B - Kralupy nad Vltavou 5,5:2,5

9.ledna 2000

Ani začátek roku nezastihl kralupské áčko ve vítězné formě. Tým, oslabený o nemocné Jarraha a Kopeckého si nedokázal poradit s průměrným béčkem Příbrami. Tentokrát především vinou druhé a třetí šachovnice, kde Martinec i Žamboch měli na dosah zisk celého bodu, ale oba své partie prohráli. Pěkně vyhrál Lánský, slušné partie sehráli i Maršálek, Konvalinka a Pospíšil. Palas hrál věžovou koncovku a měl na dosah remízu, stejně jako Rynt, v jehož souboji se útočilo na opačných křídlech, ale soupeři byli v obou případech o pověstný "fous" rychlejší.

 

 

 

Kralupy nad Vltavou - Spolana Neratovice 0,5:7,5

12.12.1999

Souboj na první šachovnici potvrdil slušnou formu domácího Maršálka, jenž ovšem nedokázal partii s Purnochem dotáhnout až k vítězství, které by mu slušelo. Remíza z této partie, kterou ovlivnila i časová tíseň obou hráčů je spíše ztrátou. Cerný mezi 20. a 22. tahem dvakrát nabídl možnost získat jednoduchou  kombinací figuru, což by zřejmě k výhře stačilo, ale bílý tuto příležitost nevyužil, a dál jen udržoval poziční výhodu, která nakonec k celému bodu nestačila. Na všech ostatních prknech jsme loňskému účastníkovi národní ligy a hlavními favoritu divize podlehli. Kopecký proti Burdovi sice vedl nejprve vzorový postup boje proti izolovanému pěšci, načež soupeři pomohl tohoto izolanta posílit a vytvořil mu silnou středovou pěšcovou dvojici, zatímco sám hned za další dva tahy si nechává vytvořit slabinu v podobě izolovaného pěšce na c6. Tato slabina později prohrála celou partii. Martinec s M.Bargelem prohrál až v samém závěru, když po celý průběh byl lepší. V 19. tahu mohl získat kvalitu za pěšce a nejasnou hru, ale ani pokračování, které zvolil, nebylo nejhorší. V závěru bohužel přehlédl čtyřtahovou matovou kombinaci. Téměř sedmihodinovou partii Hackel-Žamboch mohl bílý vyhrát mnohem dříve a rychleji, zejména když černý odmítl hrát pasivně na remízu v 30. tahu a zvolil sice aktivitu, ale nepromyšlenou. Vinou nepřesných tahů bílého se nakonec černý bránil bez kvality až do 83. tahu, dokonce dostal jednoho svého pěšce na druhou řadu a neustále kladl soupeři léčky vedoucí k obratu partie. Bílý však nu hranici mezi nepřesností a chybou překročil až v 77. tahu (na diagramu), čehož si Žamboch bohužel nevšiml a místo remízujícího postupu pěšcem na f3 spředl další nesmyslnou léčku 77. ..Db8? na kterou souper neskočil a partii tahem 78.Df7 vyhrál. V partii Konvalinka-Netušil se hrálo na jednu bránu od 8. tahu bílého, kdy se Konvalinka přehmátl a přišel o dva pěšce. V souboji Černík-Gruber s netradičním zahájením se drobná výhoda přelévala z jedné strany na druhou. Partie skončila věžovou koncovkou, v níž bílý prosadil své dva pěšce. Palas hrál s Jandou do 16. tahu jako z not, ale hned následujícím tahem uhnul do horší varianty, aby pak nepřesnou chvilku "dorazil" strategickým omylem ve 21. tahu. V závěrečné pozici partie měl černý o čtyři pěšce více. Lánský hrál proti P.Bargelovi od 20. tahu s věží a jezdcem proti dámě a neměl šanci na úspěch.

 

 

 

 

Akuma Mladá Boleslav - Kralupy nad Vltavou 6,5:1,5

28.11.1999

Proti jednomu ze dvou hlavních favoritů soutěže jsme neměli šanci, přestože kromě Žambocha na 5. šachovnici nikdo z týmu vysloveně nezklamal. Naopak. Sedm hráčů sehrálo vynikající partie. Vyzvednout je nutno především Palase, Martince a Maršálka. Palas je letos zatím leadrem týmu, ve čtyřech kolech získal 31 bodu a svého nebezpečného soupeře Kleina černými doslova rozdrtil skvělou kombinací uprostřed šachovnice, kterou vidíte na diagramu. Přišlo 16. .. Jxe4, 17. Sxd8 Jxf2, 18.Kxf2 Jxf3 a Palasovi zbyla figura navíc. Martinec nechal soupeři střed šachovnice a soustředil se na útok. Fantasticky obětoval figuru a donutil soupeře, jenž už pomýšlel na vítězství prostřednictvím svých volných sloupců a diagonál, přistoupit na remizu věčným šachem. Maršálek hrál většinu partie ve své loňské úžasné formě. Postupoval a-pěšcem až na šestou řadu a vytvářel síť obětí, které by vedly k proměně tohoto pěšce v dámu nebo k značným materiální ztrátám soupeře. Ve snaze zachránit reputaci týmu dokonce odmítl remízu, nakonec však v útoku povolil soupeři skulinku, která v samém závěru vedla ke ztrátě dvou vlastních lehkých figur bez příslušné kompenzace, a tedy i k prohře. Škoda. K ostatním partiím podle šachovnic: Jarrah měl silného soupeře, který se snažil bílými neustále tlačit své věže volnými sloupci dopředu po obou křídlech šachovnice, až rozhodl postup centrálního bílého pěšce na d6, čemuž černý nezabránil ani přesunem krále z malé rošády až na d8. Na třetí šachovnici se odehrál souboj o bílého centrálního pěšce e4, kterého černý Kopecký nakonec i získal, jenomže - jak se zanedlouho ukázalo - byl to danajský dar. Bílý pro sebe uvolnil černopolnou úhlopříčku a1-h8, po níž matovými hrozbami zatlačil černého do pasivní obrany, pěšce získal zpět a partie skončila koncovkou stejnobarevných střelců, v níž rozhodlo právě pasivní postavení černých figur. Na páté šachovnici byla partie rozhodnuta už po nesmyslném čtvrtém tahu černého. Partie sice skončila až po oboustranné časové tísni v koncovce nestejnobarevných střelců, ale po celou dobu bylo o vítězi jasno již od zmíněného čtvrtého tahu Letos poprvé nastoupil Konvalinka a velice zkušeně rozehrál své figury proti obrannému valu černého. Jeho nerozehranost se však projevila ve velké spotřebě času a už ve 27. tahu mu spadl praporek na hodinách. Skvělou partii sehrál na 8. šachovnici Lánský. Dlouho udržoval iniciativu na své straně, ale příliš se soustředil na představu, že zvítězí průnikem věží po otevřeném b-sloupci, a až pozdě zareagoval na aktivitu černých figur na opačném křídle. Výsledný součet se tedy přes solidní výkon rovná bohužel výprasku.

 

 

 

Sokol Mělník - ŠK Kralupy n.Vlt. 4,5: 3,5 (neděle 14.11.1999)

K utkání jsme nastoupili jako mírní favorité, ale nakonec jsme o bod prohráli. Nedařilo se na prvních dvou šachovnicích (Jarrah, Maršálek), kdy oba kralupští hráči působili bojácně, jako by měli ze soupeře zbytečně veliký respekt. Rychlé remízy na dalších dvou prknech (Kopecký, Martinec) byly dány vývojem zápasu a směřovaly ke konečnému zisku bodů pro družstvo, což se však nakonec zvrtlo v náš neprospěch. Také na 5. šachovnici (Žamboch) partie skončila po boji remízou, potom pěkně vyhráli své partie Palas s Pospíšilem, aby na konci nešťastně prohrál Rynt, ač hrál většinu partie s jezdcem navíc.. Viz diagram, kdy černý Rynt ve snaze vyměnit figury a přejít do vyhrané koncovky zahrál Vc5?? a po výměně věží toho jezdce ztratil.

 Osud partie a celého zápasu v Mělníku rozhodla skutečnost, ze černý dokázal tuto hrubku bílého využít hned napoprvé, narozdíl od tří opačných situací na druhé straně. Přitom v pozici na diagramu stačilo pouhé Dg4 s přímočarým útokem.

 Partie byla příkladem toho, že šachy je potřeba hrát až dokonce i v okamžiku, kdy máte o figuru víc. A konec - to je dát mat nepřátelskému králi. O to v šachu jde. Bílý se nakonec musel vzdát, i když - fotbalově řečeno - tuto partii mohl vyhrát 3:1.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ŠK Kralupy n.Vlt. - Karbo Benátky n.J. 6 : 2 (sobota 13.11.1999)

Věděli jsme o tom, že tentokrát musíme vyhrát. Že se nám to podařilo tak výrazným rozdílem, to jen dokazuje skutečnost, že jsme schopni porazit kohokoli. Nic na tom nemění ani fakt, že úroveň partií nebyla nejvyšší a vyhrál ten, kdo nadělal méně chyb.

 

 

 

 

TJ Jince - ŠK Kralupy n.Vlt. 5: 3 (neděle 17.10.1999)

V prvním kole jsme prohráli poměrně těsně zápas, který mohl skončit naším výrazným vítězstvím, kdyby Kopecký s Lánským neodmítli remízu, kdyby tuto remízu - na šachovnici reálnou - udržel Martinec, a kdyby hlavně vyhrál Lánský vyhranou partii. Nestalo se tak, a proto jsme vstoupili do divize nepříjemnou porážkou. Nutno ovšem podotknout, že oproti minulým letům jsme nenastoupili jako favorité a že součet ElO hodnocení na jednotlivých hrajících šachovnicích hovořil pro domácí:

Stluka-Jarrah 1:0 - partie bez viditelných chyb, v níž prostě silnější zvítězil. Hrálo se Rétiho zahájení, které je oblíbené tím, že dovoluje hrát bílému různé systémy indických her s tempem navíc. V tomto případě to byl královskoindický útok -konkrétně systém, který proslavil desetinásobný maďarský přeborník Gedeon Barcza (1911-1986), dlouholetý redaktor časopisu Magyar Sakkélet. V naší partii ovšem černý v 10.tahu propásl příležitost uzavřít úhlopříčku a1-h8 postupem pěšce na e5 a nechal - jak se ukázalo později - bílému příliš prostoru.

 

Kopecký-Pokorný 0:1 Ač bílý umí Sicilskou černými, tentokrát se s obrácenými barvami v zavřeném systému nedokázal přesně orientovat. Systém 1. e4 c5 2. Jc3 Jc6, 3. f4 - nazývaný útokem Grand Prix - použil už Zukertot v roce 1887, hrával ho Kasparjan, Smyslov i Vlastimil Hort. V poslední době není ve světové špičce příliš oblíben a z hráčů první světové desítky ho občas používá pouze mladý Morozevich. V naší partii získal bílý slušnou poziční výhodu hned v 9.tahu, pak však pohrdl rošádou a nechal krále v centru, což v důsledku vedlo k oslabení iniciativy a jejímu přechodu na stranu černého.

 

Maršálek-Martinec 1:0. Klasická Pircova obrana tentokrát našemu zkušenému hráči štěstí nepřinesla. Toto zahájení patřilo ještě ve dvacátých letech tohoto století mezi nepravidelná. Teprve v posledních třech desetiletých se stalo jedním z nejpopulárnějších na světě. Velice rád ho hrával v posledních letech své kariéry exmistr světa Michail Botvinnik. Pěšcové struktury, které z něho vznikají, jsou obdobné jiným zahájením: dračí Sicilská, Caro-Kann, Italská či Philidorova hra. Nikde však teorie nepočítá s vývinem střelce v 8.tahu na b7, jak to zkusil originálně a asi také naposledy Martinec. Rychle přišel o figuru, ale pořád měl remízu na dosah, nakonec však udělal chybu a musel partii vzdát.

 

Žamboch-Horký 1:0

V anglické hře získal bílý rychle pěšce a bylo jen otázkou času, kdy ho prosadí.

 

Cabelka-Gruber 1:0 Bílý po anglickém zahájení získal útok a obětoval mnoho materiálu za matové hrozby. Černý sice mohl krásnou kombinací všechny problémy vyřešit a zůstala by mu nejméně věž navíc, bohužel obrat neviděl a partii rychle prohrál.

 

Palas-Noha 1:0 V dračí variantě Sicilské bílý brzy prosadil svého h-pěšce až na 7.řadu a vyhrál.

 

Kováč-Rynt 0:1 Symetrickou anglickou hrál bílý útočně a v pozici na diagramu hrozil oběťmi. Černý si z nich nic nedělal, chladnokrevně útočil na druhém křídle, udržel získaný materiál a partii vyhrál.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Lánský-Kraisl 0:1 Bílý zahrál Vídeňskou skvěle a brzy dostal černého do nevýhodné pozice, v níž dominovaly bílé věže na volných sloupcích a střelcova diagonála. Černý král byl v pasti a v pozici diagramu stačilo 30. Vf7! a matu mohl černý zabránit jen za cenu materiálních ztrát.

Bílý ve skutečnosti bohužel přetáhl věž až na 30.Vf8, kde už nebyla tak nebezpečná, a svou slabou chvilku korunoval o čtyři tahy později, kdy zdarma odevzdal figuru, prohrál partii a tím i celý zápas.