10.kolo krajského přeboru
|
Spartak Žebrák – Kralupy nad Vltavou
2,5 : 5,5
|
(Skřivánek 1, Štursa 1, Jarrah 0,5, Palas 0,5, Kopecký 1, Maršálek 0,5, Gruber 1, Konvalinka 0,5)
Potřetí za sebou jsme hráli s „elově“ silnějším
soupeřem a až napotřetí to vyšlo. A stálo to za to. Zápas opět začal
velmi dobře, ale to už mnohokrát a přitom to vždycky nedopadlo zrovna
dobře (Úholičky či Neratovice).
Hned v úvodu někteří
získali převahu na svou stranu (Jarrah, Štursa, Gruber…) a jelikož
nikdo ze zbylých kralupáků nestál hůře, byli jsme opět
optimističtí. Po dvou hodinách hry jsem si jako kapitán týmu všiml i
zajímavého jevu: na všech osmi deskách jsme měli výrazně lepší čas.
To vše nám dávalo celkem dosti naděje na dobrý výsledek.
Na základě výše zmíněných faktů první dokončil svou partii Maršálek,
který černými takticky zremizoval. Gruber bílými svého soupeře
k ničemu nepustil a snad alespoň částečně znechutil soupeři
jeho oblíbenou ruskou. Po něm vyhrál i na 1.šachovnici Skřivánek,
který svou partii vyhrál ve velmi dobré pozici taktickým obratem v časové
tísni soupeře (černý raději nechal dojít čas, než by se pokoušel
o zázrak)

Honza Skřivánek nyní zahrál Jxc7 a vyhrál
A protože z pozice síly remizoval v zápětí
i Palas, vedli jsme před první časovou kontrolou 3:1.
Jediným nepředvídatelným článkem kralupského družstva byl od začátku
Kopecký. Hodnocení jeho partie se měnilo tah od tahu. Ve chvíli,
kdy jsme s jeho body již počítali se Jirka pustil do nekorektní
kombinace, po které měl prohrál. Letos ale štěstěna stojí na jeho
straně a tak místo aby Kubín
využil ležérnosti našeho hráče, donutil Kopeckého, aby mu dal mat!
Ve stejné chvíli remizoval v koncovce čtyř střelců s mnoha
pěšci i Konvalinka a to znamenalo, že vyhrajeme zápas!
Ovšem i naši zbývající hráči hráli na výhru! Velmi pěknou partii
sehrál Honza Štursa. Věžovku s pěšcem víc hrál na výhru,
ale pomohl až v remízové pozici soupeř, který Honzovi daroval výhru
hrubou chybou.

Pozice je remis, ale černý
vyhrál!!
Jediným nespokojeným kralupákem tak asi zůstal
Kamal Jarrah, který stál jako první z nás na výhru, ale
spokojil se v perfektní pozici se ziskem kvality a ta mu nakonec na
zisk celého bodu nestačila. Škoda. Ale i tak vítězíme senzačně
s favoritem 6:2.
MG
Podrobné výsledky a tabulka zde
5.kolo
krajského přeboru družstev 2005/06
V 5.kole jsme odjížděli na půdu jednoho z největších
favoritů do Neratovic. Toužili jsme po tom s Neratovicemi konečně
bodovat, jelikož se nám to v posledních letech zrovna moc nedařilo,
a tak jsme nastoupili v základní sestavě. Soupeři ovšem
nastoupili s tím nejlepším rovněž, čímž nás dle ELO hodnocení
suverénně převyšovali.
Bez ohledu na papírové předpoklady jsme měli hned od začátku zápasu
navrch. Hned po zahájení získali slibné pozice Maršálek, Gruber, Žamboch
i Skřivánek a Palas získal dokonce hrubkou soupeře čistou figuru navíc.
Protože ani u Jarraha nestála na šachovnici horší pozice tak ani
nemrzelo, že se hned po zahájení do horších pozic dostávali Štursa
a Kopecký. Střízlivý odhad výsledku se po hodině a půl pohyboval někde
mezi 5:3 a 6:2 pro nás. Pak už ale bylo jen hůře! Gruber a Skřivánek
sice vyhráli rychle své partie černými (dohromady neudělali s ELOvě
výrazně silnějšími protivníky ani 50 tahů), ale svou ležérně
hranou Svěšnikovu sicilskou rychle k prohranému konci nasměřoval
Kopecký a ačkoliv jsme dlouho vedli 2:1, obraty na dalších šachovnicích
vedly ke korekci odhadu výsledku v náš neprospěch během několika
minut.
Do prohrané koncovky dovedli totiž své (do té doby slušně hrané)
partie Žamboch a Maršálek a Palas byl ze své
„figury navíc“ natolik nervózní, že ji raději nepochopitelně vrátil
a partii zremizoval. Víc ze své partie nevytěžil ani Jarrah a Štursa
měl sice v jednu chvíli o figuru víc za tři pěšce, ale v té
chvíli byla jeho pozice již také prohraná.
Úspěch jsme tedy neslavili, ale zápas ukázal, že
bychom v tabulce mohli povyskočit mnohem výš, kdybychom (zvlášť někteří)
zapracovali na své psychice…
MG
V prvním kole prohráváme po uspokojivém výkonu na půdě jednoho z favoritů krajského přeboru, ještě loni ligových Úholiček jen nejtěsnějším rozdílem. Myslím si, že ačkoliv jsme tentokrát nezískali žádný bod, nikdo nehrál vyloženě špatně a pokud budeme pokračovat v takových výkonech i proti jiným týmům, mohli bychom uspět. Náš výsledek navíc patrně poznamenala únava dvou borců, Palase a Kopeckého, kteří ještě v sobotu váleli na velkém openu v Liberci (a dopadli tam docela dobře). Zpočátku se zápas vyvíjel dokonce vizuálně v náš prospěch. Na první šachovnici naše letošní posila Honza Skřivánek domácího bílého Vanku k ničemu nepustil a získal dokonce pěšce. Na druhém konci sestavy pak nejstarší hráč soupisek krajského přeboru Evžen Pospíšil v zahájení dokonale přehrál o několik generací mladšího Vlčka a získal kvalitu a pár pěšců spolu s pokračujícím útokem. K optimismu sváděla i partie na šesté šachovnici, kde soupeř našeho kapitána Grubera přehlédl ztrátu dvou pěšců. Nikde jinde jsme nestáli hůře, snad jen Palasovy černé figury na dámském křídle vypadaly na třetí šachovnici trochu zkroušeně, ale on si v pozici věřil, takže nebyl důvod propadat malomyslnosti. V další fázi zápasu se začaly dít velké věci v náš prospěch na šachovnici č. 2, kde si Jarrah odvážným způsobem vytvořil hned několik pozičních faktorů pro rozhodující útok na černého krále. S ohledem na vývoj situace Skřivánek na čele sestavy souhlasil s nerozhodným výsledkem ve své partii, protože ani náskok dvou pěšců spolehlivě neeliminoval dobrou figurovou hru soupeře. Navíc v mé partii (Tomandl-Žamboch) na 7. šachovnici se bílý dostával do těžké časové tísně. V tu chvíli ovšem, jak už bývá tradicí, se kola dějin tohoto zápasu začala otáčet proti nám. Pospíšil v nedočkavé snaze ukončit partii zapomněl na dámu a prohře už ani při svých velkých zkušenostech nezabránil. Gruber sehrál věžovou koncovku dost naivně, takže partii dostal do pozice, kde už vyhrát nemohl. Unavení Kopecký a Palas se dopustili pozičních nepřesností, a přes velký boj se jim už nepovedlo partie zachránit. Žambochův soupeř sice časovou tíseň nakonec zvládl opravdu na vteřinu, ale stála ho dva pěšce v dámské koncovce, kterou jsem nakonec skutečně vyhrál. Ještě předtím remizoval i Maršálek v partii proti Framberkovi, ačkoliv se dlouho (ale bohužel marně) snažil svou věžovou koncovku vyhrát. A tak jsme nakonec prohráli, což sledovali na místě jako diváci i dva hráči, které jsme ještě loni měli na soupisce - Jirka Vaněček (ten, pravda, spíš přišel povzbudit své mateřské roztocké Úholičky) a Pavel Háse.