10.kolo krajského přeboru
Kladno B – Kralupy 3:5


V neděli 19. března 2006
Petr Lánský opět zachraňoval kralupské Áčko.
Teprve v závěru sezóny se ukázala síla jednoho z nejvěrnějších hráčů kralupského šachového oddílu. Zatímco v minulých letech celkem pravidelně vyhrával svou šachovnici za družstvo B v regionálním přeboru, letos se Petrovi nedařilo a zaznamenal až nezvyklý počet nul. V A-týmu je to však něco úplně jiného!!! Podruhé za sebou dokázal svou výhrou zajistit důležité vítězství týmu. V minulém kole v Bakově a nyní i v Kladně svou chladnokrevností „vybruslil“ ze zdánlivě utažených smyček, které kolem jeho figur strojili soupeři, a rozhodným úderem rozhodl nejen partii, ale celý zápas. Ten se přitom v neděli vyvíjel poměrně klidně. Za oba týmy nastoupilo jen torzo základní sestavy (u nás 5 hráčů, za domácí 4). První skončila remízou partie na první šachovnici, kde Jarrah nabídl černými plichtu ve složité pozici italské hry, v níž měli oba hráči ještě všechny figury na šachovnici, a soupeř ji přijal. Druhou remízu přidal Žamboch, který se sice snažil uplatnit pěšce navíc v koncovce nestejných střelců, ale nepodařilo se to. Také Kopecký zapsal nerozhodný výsledek, když přešel do zdánlivě lepší pěšcové koncovky, ale soupeř dokázal pozici zablokovat a vítězné choutky našeho hráče zadusit v samém zárodku. Ostřejší pozice byly k vidění u Grubera a u Maršálka. Prvně jmenovaný stál nejprve téměř na výhru, ale trochu nezodpovědně obětoval kvalitu, takže se musel hodně pozorně bránit, aby partii alespoň zremizoval, což se podařilo. Naopak Maršálek se prosadil svými zkušenostmi v zápletkách v centru šachovnice a pěknou kombinací donutil soupeře ke kapitulaci. O Lánském již byla řeč, a zbývali Pospíšil a Konvalinka. Nakonec remizovali oba, i když oba z jiného úhlu pohledu a spokojenosti. Zatímco Pospíšil cítil, že by partii mohl vyhrát, a pořád to, i když nakonec marně, zkoušel, Konvalinka se zachraňoval ve věžové koncovce, ve které měl v jednu chvíli jen jednoho pěšce proti soupeřovým třem. Pozici však zkušeně ustál. V posledním kole nás čeká sestupem ohrožená Autoškoda Mladá Boleslav.

9.kolo krajského přeboru v neděli 5. března:
Bakov - Kralupy 3,5:4,5

Opět jsme potvrdili svou jánošíkovskou pověst a odebrali jsme překvapivě body dosud druhému týmu tabulky. Je ovšem třeba říct, že tentokrát zásluhou naprosto perfektního výkonu hráčů na prvních dvou šachovnicích, kteří své soupeře porazili s velkým přehledem. Zatímco u Honzy Skřivánka se jednalo o vítězství trpělivé strategie, kdy náš hráč nejprve obětoval figuru za dva pěšce a v závěru vyhrál věžovou koncovku s pěšcem více, Kamal Jarrah využil své dokonalé znalosti zahájení a vrozené preciznosti při využívání minimálních výhod, které mu bílé figury poskytují už před prvním tahem. Ovšem právě na něm je znát, jak moc mu pomáhá dobrý výkon jeho spoluhráčů, vedle kterých sedí. Zatímco ještě loni by se spokojil v podobné pozici se silnějším hráčem s remízou, dnes je odhodlán bojovat až do výhry. Na třetí šachovnici Kopecký hodně potrápil svého soupeře, několikrát ho lákal na taktické motivy, ale pořád hrál v poziční nevýhodě. V závěrečné časovce pak domácí hráč několikrát nezvolil nejpřesnější pokračování, ale Jirka nabídnutou šanci zahodil a prohrál. Dlužno dodat, že v té době byl už zápas rozhodnut, takže se hrálo jen o čest a o ELO. Také na čtvrté šachovnici jsme prohráli. Luboše Maršálka přehrál Záhorbenský, nebo spíš jeho černý h-pěšec, který došel krátce po zahájení partie až na h3, tam se nechal sebrat a tím otevřel černé věži vítěznou cestu do bílé pozice. Na pětce hrá v Bakově náš letošní kapitán a skutečný vůdce týmu. Miloš Gruber jako jediný Kralupák totiž ovládá i statistiky a vede celkové pořadí na své šachovnici. Tentokrát remizoval, i když z pozice síly, ve střelcové koncovce s pěšcem více. Za pěknou a nápaditou hru ve střední fázi partie by si určitě zasloužil vyhrát, ale ani soupeř se nebránil špatně. Pak už přišly na řadu další dvě výhry, důležité pro celkový výsledek. Žamboch svého soupeře zastrašil rychlým výpadem věží na čtvrtou řadu a h-sloupec a ten se navíc ještě přehmátl v časové tísni, a nakonec ani 40 tahů v limitu neudělal a spadl. Po domácí analýze musím přiznat - už jsem letos dokázal remizovat v Žebráku, kdy mi Fritz psal -4, proč bych tedy nemohl vyhrát partii, když tam tentokrát bylo jen -2,5. Na sedmé šachovnici se pak konalo nejpřekvapivější, ale o to zaslouženější vítězství. Petr Lánský se o něj postaral v partii se Švejdarem. Ten mu po své rezignaci jen smutně oznámil, že to byla jeho první letošní prohra. Petr jejich společný rozhovor ovšem popravdě vygradoval sdělením, že pro něj to je první letošní vítězství. Za vítězný manévr dámou a věží na lehkomyslně nechráněného soupeřova krále si ho ovšem plně zasloužil. Na šachovnici osmé a poslední oplatil domácí Garšic našemu Pospíšilovi prohru z jejich podzimního duelu za béčka obou týmů. Je třeba říct, že domácí hráč v silné časové tísni nabízel remízu, kterou pan Pospíšil odmítl v přesvědčení, že na čas vyhraje. Když však časovka skončila, v koncovce s dámou a střelcem a několika pěšci na obou stranách to byl naopak on, kdo remízu nabízel marně, protože soupeř už věděl, kudy vede cestička k celému bodu. A našel ji. Celkově jsme se však tímto vítězstvím zabydleli v první polovině tabulky krajského přeboru a udrželi se v kontaktu se stupni vítězů. Třetí místo, což by pro  nás byl úspěch, podobně jako pro naše hokejisty na olympiádě, ještě není ztraceno.

                                                                                           RŽ

 

 

 

 

Kralupy-Mělník 4:4

8. kolo krajského přeboru družstev v neděli 19. února 2005
Kopecký 1, Maršálek 0,5, Žamboch 0, Bulva 0,5, Lánský 0, Konvalinka 1, Pospíšil 1

Po velkých potížích se složením domácího týmu, jehož potíže zavinily jarní prázdniny, jsme nakonec v sedmi lidech (a pouze tři ze základní sestavy) uhájili remízu s na první pohled slabším, ale velice bojovným okresním rivalem. Zápas byl nakonec velice zajímavý, bojovný, nechyběla mu dramatičnost, zvraty ani dlouhé a napínavé rozuzlení s víceméně dobrým koncem pro nás. Ale po pořádku. Ačkoliv Aleš Palas věděl, že je nás i s ním přesně 8 a nikdo už místo něj hrát nemůže, k zápasu se na poslední chvíli nedostavil s odvoláním na nemoc. Je třeba dodat, že s chřipkou hrál i Bulva, ale tým neopustil. A jistých osobních obětí se kvůli zápasu dopustili i další. Do časové kontroly po čtyřech hodinách hry skončily pouze dvě partie. Maršálek ve věžové koncovce těžko mohl doufat v něco více než remízu, zatímco Žamboch po špatně zahájené partii s černými prohrál. V tu chvíli se už však Kopecký vymanil z matové sítě a s figurou proti třem pěšcům soupeře odmítl i remízu, a všechny čtyři poslední šachovnice stály velice nadějně pro nás. Sice jsme prohrávali 0,5:2,5, ale pohled na šachovnice v páté hodině hry pro nás byl velice optimistický. Navíc se hrály moc zajímavé a ostré šachy. Moc hezkou partii sehrál Konvalinka. Jeho soupeř vytáhl z repertoiru nebezpečný Volžský gambit, ale Vláďa s přehledem ukryl svého krále do bezpečí a trpělivě prosazoval svého pěšce na volných sloupcích na dámském křídle. 


Konvalinka - Nývlt po 23. tahu bílého Db3.

Petr Lánský svou partii nakonec prohrál, a to i přesto, že podal svůj letos patrně nejlepší výkon. Také u něj se hrála ostrá gambitová varianta, tentokrát původem v Budapešti, a Petr si skvěle zaútočil, to byla radost se koukat. S jeho bodem jsme počítali poměrně jistě. Následující pozice nám k tomu poskytovala všechno, co mohla:


Parpel-Lánský po 48. Vc2. Petr si bohužel v další části partie vybral ne slabší chvilku, ale doslova slabší roky a prohrál. 

Mimochodem, podle zápisu partie byla chvíli předtím na šachovnici i tato pozice, v níž byl černý na tahu a hrál Jxd5,
ale tomu skoro ani nevěřím. 

Pospíšilova partie se vyvíjela zpočátku ještě lépe. Po zisku pěšce mohl doyen našeho týmu rozhodnout rázným útokem již v desátém tahu postupem černého pěšce na e4:

Nicméně nestalo se tak, a pan Pospíšil vyhrál až po dalších čtyřiceti tazích, když se mu dost kuriózně podařilo uzavřít bílou dámu úplně uprostřed šachovnice:

V závěru se tedy rozhodovalo u Bulvy a u Kopeckého. Zatímco Bulva se snažil vyhrát jezdcovou koncovku marně a byl nucen souhlasit s remízou, Kopecký dohrával už s povinností vyhrát, protože jen jeho výhra nám zajišťovala alespoň celkovou remízu. Pozice to nebyla snadná.

Kopřiva-Kopecký po 53.tahu černého Vb6. Za dalších deset tahů však již bílý, který hrál i v časové tísni, vzdával.

A tak jsme nakonec  celkově remizovali, ale zápas se musel líbit všem divákům. Bohužel tam zabloudil ten den pouze jediný, a to byl ještě nějaký zapomnětlivý zahrádkář, který se domníval, že v sále bude schůze na téma mrkev a krtci. Nebyla.

 

 

 

 

Spartak Žebrák – Kralupy nad Vltavou           2,5 : 5,5 
7.kolo krajského přeboru družstev 2005/06 v neděli 5.února  

(Skřivánek 1, Jarrah 0, Kopecký 1, Maršálek 0,5, Gruber 1, Žamboch 0,5, Bulva 0,5, Konvalinka 1)

 V 7.kole KP 2005/06 jsme 5.února 2006 sehráli zápas sice v jednom z nejpříjemnějších šachových prostředích, které klubovny klubů KP poskytují, ale setkali jsme na oplátku  s jinými problémy, které jsme jinde nepoznali (5x zazvonil domácím mobil, aniž by to rozhodčí nějak okomentoval!, někteří domácí hráči odmítali podepsat partiář aj.).
Samotný zápas tentokrát určitě nezačal nejlépe. Kamal učinil hned v úvodu slibné, ale složité pozici hrubku a ani pohled na zbývající partie nedával po dvou hodinách hry nejoptimističtější prognózy.
Teprve za 2,5 hodiny jsme zaveleli k útoku. První bod získal Gruber, který černými brzo vyrovnal hru a jelikož bílý postupoval dost pasivně, vyhrál černý již v 23.tahu, kdy mu soupeř již ve špatné pozici hrubkou odevzdal figuru.
Pak vzdal sice Jarrah, který byl nucen ve špatné pozici s dvěma pěšci méně odevzdávat další materiál, ale vzápětí strhl vedení na naší stranu Skřivánek, který na první šachovnici Hostičku pěkně přehrál, získal pěšce a ve chvíli, kdy již soupeř prožíval těžkou časovku, získával Honza dokonce figuru. Domácí hráč než by o jezdce přišel, raději nechal dojít čas.
Pak dohrál Maršálek. Pojal partii útočně, ale soupeř se ubránil a ve chvíli, kdy již náš hráč neviděl útočné možnosti, přijal v o něco lepší, ale uzavřené pozici (ovšem bez porady s týmem!) remízu soupeře. 1,5:2,5.
Pěkně ve střední hře přehrál soupeře Konvalinka, který nasbíral dostatek materiálu, ale v závěru si přeci jen krásně rozehranou partii mírně zkomplikoval…
Zbylé  partie skončily až po časovce. Nejvíce byla časovkou ovlivněna partie Kopeckého, která skončila také jako první. Jirka v průběhu partie nestál nejlépe, ale ve chvíli, kdy mu na posledních 10 tahů zbývaly asi 3 minuty (soupeřovi však jen 1,5!) se v pozici zorientoval lépe a když  se po rozuzlení oba soupeři porozhlédli po šachovnici, zůstala na ní pozice vyhraná pro kralupského hráče (viz. diagram)!

 

Partie Kopeckého po končící blicce (tu ovšem soupeři ukončili až po 44.tahu). Soupeř nyní zahrál 45.Ke6 a po 45…c7 vyhrál. Následovalo 46.f7 Kg7  48.Sd4+ Kf8  49.Se3 c8D s výhrou po pár dalších tazích. Pozice na diagramu je však stále remízová.Kdyby bílý  zahrál 45.f7, tak má černý tyto možnost: Kg7 a po Sd4+ se vymění pěšci nebo c2 Sc1 a rozhodně nevyhraje (kromě varianty Sxc1 f8D Sb2 a bílý remizuje věčným šachem, jinak dává malou výhodu bílému). Ke6 je hrubá chyba.
 

Bulva vzhledem k vývoji zápasu nabízel tvrdošíjně remízu (po dohodě s ostatními) od chvíle, kdy se zápas začal vyvíjet v náš prospěch. Soupeř sice stále odmítal, ale Standa na jisto hranou partii dovedl bez problémů do remízového konce i tak.
Žamboch
pojal partii jako vždy útočně, stál velmi nadějně, ale soupeř se útokům ubránil a zbyli mu 2 pěšci v koncovce navíc. Proti Romanovi to však nestačilo a ten jí se štěstím uhájil.

Uhráváme tak vzhledem k průběhu zápasu celkem vysoké vítězství a za 14 dní hostíme Mělník.

 

 

Kralupy – SE Ml. Boleslav B          6 : 2 
6.kolo krajského přeboru družstev 2005/06 v neděli 22.ledna

(Skřivánek 1, Štursa 1, Jarrah 0,5, Palas 0,5, Kopecký 1, Maršálek 0,5, Gruber 1, Konvalinka 0,5)

Potřetí za sebou jsme hráli s „elově“ silnějším soupeřem a až napotřetí to vyšlo. A stálo to za to. Zápas opět začal velmi dobře, ale to už mnohokrát a přitom to vždycky nedopadlo zrovna dobře (Úholičky či Neratovice). 
Hned v úvodu  někteří získali převahu na svou stranu (Jarrah, Štursa, Gruber…) a jelikož nikdo ze zbylých  kralupáků nestál hůře, byli jsme opět optimističtí. Po dvou hodinách hry jsem si jako kapitán týmu všiml i zajímavého jevu: na všech osmi deskách jsme měli výrazně lepší čas. To vše nám dávalo celkem dosti naděje na dobrý výsledek.
Na základě výše zmíněných faktů první dokončil svou partii Maršálek, který černými takticky zremizoval. Gruber bílými svého soupeře k ničemu nepustil a snad alespoň částečně znechutil soupeři jeho oblíbenou ruskou. Po něm vyhrál i na 1.šachovnici Skřivánek, který svou partii vyhrál ve velmi dobré pozici taktickým obratem v časové tísni soupeře (černý raději nechal dojít čas, než by se pokoušel o zázrak)


Honza Skřivánek nyní zahrál Jxc7 a vyhrál

A protože z pozice síly remizoval v zápětí i Palas, vedli jsme před první časovou kontrolou 3:1.
Jediným nepředvídatelným článkem kralupského družstva byl od začátku Kopecký. Hodnocení jeho partie se měnilo tah od tahu. Ve chvíli, kdy jsme s jeho body již počítali se Jirka pustil do nekorektní kombinace, po které měl prohrál. Letos ale štěstěna stojí na jeho straně a tak místo aby  Kubín využil ležérnosti našeho hráče, donutil Kopeckého, aby mu dal mat! Ve stejné chvíli remizoval v koncovce čtyř střelců s mnoha pěšci i Konvalinka a to znamenalo, že vyhrajeme zápas!
Ovšem i naši zbývající hráči hráli na výhru! Velmi pěknou partii sehrál Honza Štursa. Věžovku s pěšcem víc hrál na výhru, ale pomohl až v remízové pozici soupeř, který Honzovi daroval výhru hrubou chybou.


Pozice je remis, ale černý vyhrál!!

Jediným nespokojeným kralupákem tak asi zůstal Kamal Jarrah, který stál jako první z nás na výhru, ale spokojil se v perfektní pozici se ziskem kvality a ta mu nakonec na zisk celého bodu nestačila. Škoda. Ale i tak vítězíme senzačně s favoritem 6:2.
MG

Podrobné výsledky a tabulka zde

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Neratovice – Kralupy  5 : 3

 5.kolo krajského přeboru družstev 2005/06

 

V 5.kole jsme odjížděli na půdu jednoho z největších favoritů do Neratovic. Toužili jsme po tom s Neratovicemi konečně bodovat, jelikož se nám to v posledních letech zrovna moc nedařilo, a tak jsme nastoupili v základní sestavě. Soupeři ovšem nastoupili s tím nejlepším rovněž, čímž nás dle ELO hodnocení suverénně převyšovali.
Bez ohledu na papírové předpoklady jsme měli hned od začátku zápasu navrch. Hned po zahájení získali slibné pozice Maršálek, Gruber, Žamboch i Skřivánek a Palas získal dokonce hrubkou soupeře čistou figuru navíc. Protože ani u Jarraha nestála na šachovnici horší pozice tak ani nemrzelo, že se hned po zahájení do horších pozic dostávali Štursa a Kopecký. Střízlivý odhad výsledku se po hodině a půl pohyboval někde mezi 5:3 a 6:2 pro nás. Pak už ale bylo jen hůře! Gruber a Skřivánek sice vyhráli rychle své partie černými (dohromady neudělali s ELOvě výrazně silnějšími protivníky ani 50 tahů), ale svou ležérně hranou Svěšnikovu sicilskou rychle k prohranému konci nasměřoval Kopecký a ačkoliv jsme dlouho vedli 2:1, obraty na dalších šachovnicích vedly ke korekci odhadu výsledku v náš neprospěch během několika minut.
Do prohrané koncovky dovedli totiž své (do té doby slušně hrané) partie Žamboch a Maršálek a Palas byl ze své „figury navíc“ natolik nervózní, že ji raději nepochopitelně vrátil a partii zremizoval. Víc ze své partie nevytěžil ani Jarrah a Štursa měl sice v jednu chvíli o figuru víc za tři pěšce, ale v té chvíli byla jeho pozice již také prohraná.
Úspěch jsme tedy neslavili, ale zápas ukázal, že bychom v tabulce mohli povyskočit mnohem výš, kdybychom (zvlášť někteří) zapracovali na své psychice…

MG

 

Caissa Úholičky - ŠK Kralupy 4,5: 3,5 v neděli 30. října 2005

V prvním kole prohráváme po uspokojivém výkonu na půdě jednoho z favoritů krajského přeboru, ještě loni ligových Úholiček jen nejtěsnějším rozdílem. Myslím si, že ačkoliv jsme tentokrát nezískali žádný bod, nikdo nehrál vyloženě špatně a pokud budeme pokračovat v takových výkonech i proti jiným týmům, mohli bychom uspět. Náš výsledek navíc patrně poznamenala únava dvou borců, Palase a Kopeckého, kteří ještě v sobotu váleli na velkém openu v Liberci (a dopadli tam docela dobře). Zpočátku se zápas vyvíjel dokonce vizuálně v náš prospěch. Na první šachovnici naše letošní posila Honza Skřivánek domácího bílého Vanku k ničemu nepustil a získal dokonce pěšce. Na druhém konci sestavy pak nejstarší hráč soupisek krajského přeboru Evžen Pospíšil v zahájení dokonale přehrál o několik generací mladšího Vlčka a získal kvalitu a pár pěšců spolu s pokračujícím útokem. K optimismu sváděla i partie na šesté šachovnici, kde soupeř našeho kapitána Grubera přehlédl ztrátu dvou pěšců. Nikde jinde jsme nestáli hůře, snad jen Palasovy černé figury na dámském křídle vypadaly na třetí šachovnici trochu zkroušeně, ale on si v pozici věřil, takže nebyl důvod propadat malomyslnosti. V další fázi zápasu se začaly dít velké věci v náš prospěch na šachovnici č. 2, kde si Jarrah odvážným způsobem vytvořil hned několik pozičních faktorů pro rozhodující útok na černého krále. S ohledem na vývoj situace Skřivánek na čele sestavy souhlasil s nerozhodným výsledkem ve své partii, protože ani náskok dvou pěšců spolehlivě neeliminoval dobrou figurovou hru soupeře. Navíc v mé partii (Tomandl-Žamboch) na 7. šachovnici se bílý dostával do těžké časové tísně. V tu chvíli ovšem, jak už bývá tradicí, se kola dějin tohoto zápasu začala otáčet proti nám. Pospíšil v nedočkavé snaze ukončit partii zapomněl na dámu a prohře už ani při svých velkých zkušenostech nezabránil. Gruber sehrál věžovou koncovku dost naivně, takže partii dostal do pozice, kde už vyhrát nemohl. Unavení Kopecký a Palas se dopustili pozičních nepřesností, a přes velký boj se jim už nepovedlo partie zachránit. Žambochův soupeř sice časovou tíseň nakonec zvládl opravdu na vteřinu, ale stála ho dva pěšce v dámské koncovce, kterou jsem nakonec skutečně vyhrál. Ještě předtím remizoval i Maršálek v partii proti Framberkovi, ačkoliv se dlouho (ale bohužel marně) snažil svou věžovou koncovku vyhrát. A tak jsme nakonec prohráli, což sledovali na místě jako diváci i dva hráči, které jsme ještě loni měli na soupisce - Jirka Vaněček (ten, pravda, spíš přišel povzbudit své mateřské roztocké Úholičky) a  Pavel Háse.