Snaha o třetí místo vyústila ve  výhru nad Úholičkami 6:2.

 

Kdo by to byl řekl, že z posledních pěti kol získáme 13 bodů, že? Nakonec jsme tedy na bronzové příčce Krajského přeboru A, což je za posledních dvacet let naprosto největší úspěch kralupského šachu v kategorii dospělých!!! Ale moc bych se v prsa po posledním zápase nebil, protože bůhví, jak by vypadal, kdyby soupeři opravdu o něco šlo. Takhle jsme se po úvahách, že necháme opět zahrát naše juniory, nakonec rozhodli, že zkusíme o třetí místo v krajském přeboru zabojovat v plné sestavě, a udělali jsme dobře. Soupeři přijeli sice rovněž silní, ale frustrovaní z toho, že oni svůj cíl pro letošní rok nesplnili. Nakonec to ukázala partie na třetí šachovnici, kde pan Hruška už snad jasně vyhranou partii ani nechtěl dohrávat a byl v časové tísni tak unavený, že místo nabídky remízy, po které by Honza Štursa určitě skočil všemi čtyřmi, nastavil figuru a okamžitě vzdal, a to přesto, že jeho pozice byla i bez toho jezdce vyhraná!!! Ale to už byl úplný konec zápasu za stavu 5:2 pro nás, takže skutečně o nic nešlo. Nyní k průběhu zápasu: velmi rychle se do dobrých pozic dostali především hráči na druhé polovině stolů: Jarrah získal kvalitu, Žamboch pěšce a Maršálek úžasnou pozici. S vědomím této převahy mohli hrát ostatní velmi klidně. Když navíc po Maršálkově výhře rychle na 2:0 zvyšoval Slapnička a Kopecký na 1. šachovnici remizoval s Vankou, bylo rozhodnuto. Že pak Jarrah pozici pokazil, protože si znehybnil věž a musel odevzdat pěšce na dámském křídle, to kompenzoval pěknou vítěznou palbou Kučera. Vyhrát chtěl i Honza Skřivánek a byl trochu rozladěný z toho, že počítal i za svého soupeře a v podstatě ho nutil tahat vynucené varianty, nakonec proto zkoušel vyhrát chvíli ještě koncovku K+DxK+D. Kupodivu už vyhrát nešla. Ale konec dobrý, všechno dobré. Jediný poražený ze zápasu si spravil náladu vítězství v závěrečném pingpongovém turnaji, kterého se zúčastnilo deset hráčů. Čtyřhru vyhrála dvojice R. Žamboch – Štursa.


Hruška-Štursa - závěrečná pozice

 

   

 

 
                                                                    

Cíl letošní sezóny splněn - A tým postupuje do zreorganizovaného krajského přeboru


Po vítězství v Rakovníku 4,5:3,5 v první jarní den roku 2010 jsme poskočili na třetí místo tabulky a bez ohledu na ostatní výsledky můžeme skončit nejhůře čtvrtí, a to i v případě, že prohrajeme v posledním kole. Rakovnický zápas rozhodli svou chladnokrevnou hrou hlavně oba Honzové (i když od nich jsme výhry vlastně čekali), Tomáš Kučera, jenž se nebál otevřít svého krále soupeřovým výpadům, odolal a občas si tu a tam sebral nějakou kvalitu, což nakonec stačilo k nejrychlejší výhře, a Kája Slapnička, kterému se zatetelilo srdce, když zjistil, že hraje s Volfem, kterého už porazil i loni. Pak trochu zahrál na nervy nám všem ostatním, protože měl odehráno jen 16 tahů a na hodinách do konce už jen osm minut, ale naštěstí přesně věděl, jak nato. A najednou bylo po časovce a Kája měl na šachovnici jednoduchou věžovku a tři pěšce víc. Úplně první skončil na první šachovnici Jirka Kopecký, když v pevné pozici nabídl remízu. Prohrál po příliš pasívní hře Gruber, Žamboch poté, kdy potřetí odmítl remízu a najednou zjistil, že stojí pod matem a Kamal Jarrah, jenž hrál tuze zajímavou koncovku s figurami proti dámě, ale v rozhodující okamžik, kdy už mu nezbývalo na hodinách víc než tři minuty do konce, se rozhodl, že nechce remízu a bude hrát na výhru a za pár tahů ho soupeř dostal celkem nečekaně s dámou a střelcem do matové sítě. Ale celkový výsledek družstva kompenzuje dílčí neúspěchy. Béčko podlehlo Brodcům hodně vysoko 0,5:7,5, když se o jedinou půlku postaral Standa Bulva.
   
 

Říčany B – Kralupy     3,5 : 4,5

 

(Kopecký 0,5, Skřivánek 1, Štursa 1, Slapnička 0,5,  Jarrah 0, Gruber 0,5, Maršálek 1, Martinec 0)

 

V 9.kole KP jsme narazili na přímého soupeře v boji o postup do elitní soutěže kraje pro příští rok. Výsledek zápasu se nakonec přiklonil na naší stranu, ovšem průběh nebyl tak jednoduchý, jak dokazuje např. i partie pisatele těchto řádků, kde si dle průběhu nejen na šachovnici, ale i dle průběhu na vedlejších stolech oba soupeři několikrát na střídačku navzájem nabídli a odmítli remízy.

Vítězství nám nakonec zaručuje jistých 18 bodů a přinejhorším 6.místo, které by i v případě neúspěchu ve zbývajících dvou zápasech mělo stačit na postup…(tedy pokud nedojde k výrazně překvapivým výsledkům ve druhé skupině na úkor Bakova atd.)

Zápas začal ve stejném stylu, jako již letos několikrát. Téměř nepohyblivého Honzu Skřivánka jsme i s jeho sádrou dovlekli na zápas a dobře jsme udělali. Honza nám v zahájení jako vždy notně zabrnkal na nervy, aby jako první zaznamenal posléze skvělou střední hrou první bod.

Při nepřehlednosti pozic na ostatních šachovnicích skončil jako druhý Jirka Kopecký, který měl v závěrečné pozici sice pěšce, ale jeho nabídce remízy nelze proti silnému protihráči nic vytknout už jen proto, že měl domácí hráč solidní kompenzaci.

Pak prohrál Kamal Jarrah, který stál dle svých slov před volbou, jestli zvolit přechod do o něco horší pozice a nebo v nepřehledné situaci pozici vyostřit. Zvolil překvapivě to druhé a ukázalo se, že soupeřův a-pěšec byl strašně rychlý. To už však vítězí Honza Štursa, jehož  partii nemohu moc komentovat, jelikož jsem se v zápletkách moc neorientoval. Ale měl většinu partie volného dvojpěšce na dámském křídle a povedlo se mu vyhrát originálně, neboť bílá dáma dostala mat  uprostřed šachovnice  při mnoha figurách ve hře. Prohrává ale Karel Martinec, jehož figury byly až moc přetíženy, chyběla i souhra a bílý král byl až příliš nahatý.

2,5 : 2,5 – situace graduje.

Luboš (7.š.) začíná mít navrch, Karel (4.š.) získává zpět pěšce, o kterého byl celou partii chudší a směřuje do jasně vyrovnané koncovky a tak navrhuji (Miloš Gruber – 6.š.) soupeři remízu, jelikož se mi před tím nepovedlo v jasně lepší pozici objevit vítěznou kombinaci a vidím, že se soupeř zachraňuje věčňákem. Soupeř po chvíli váhání bere s provokativním prohlášením, že nebýt kapitána, remízu by nevzal. Škoda - při odmítnutí věčného šachu by  prohrál ….

Karel Slapnička pak také dle očekávání remizuje a tak vše rozhoduje Luboš Maršálek, který za stavu 3,5:3,5 úspěšně zesiluje ve věžové koncovce (možná také trochu i díky tomu, že jeho soupeř je v permanentní časovce prakticky celou partii).

Dejme slovo Lubošovi: "... mohu jen potvrdit, že zmínka o soupeřově časovce je pravda. Opravdu se mi často nestává abych já měl v 10 tahu na hodinách čas 1.32 a soupeř jen 0.46 minut. Evidentně se na partii se mnou nepřipravoval, protože tohle je mé oblíbené zahájení. Ještě jsem se na to nedíval, ale někde mezi 30. a 39. tahem to bylo celkem vyrovnané. Nenašel jsem tam přímé zesílení tlaku na d4, a tak jsem lavíroval a koukal, jak si poradí s časem. Po 40. tahu to už bylo OK. Miluju ty koncovky, když mám dost času a už vím že to vyhraju, protože soupeř nemá žádnou šanci mi v tom zabránit."

Na pováženou je však chování domácího rozhodčího u této partie. Lubošův soupeř Voráček měl problém s časem vlastně již od zahájení a od cca. 35. tahu měl při každém tahu pár vteřin do spadnutí. V té době byl u dvou tahů (při dvou vteřinách do spadnutí) vyzván domácím rozhodčím že již musí táhnout. To nikdo z nás ještě nezažil a jen jsme čekali, jestli mu také neporadí, co má vlastně táhnout. Na druhé straně je zase pravda, že po zápase se našemu hráči domácí za svou nervozitu omluvili.

Ale co?! Hlavně, že jsou 3 body doma….-         teda venku !    (MG)

Výsledky odborářského turnaje 2010

Málokterý šachový klub anebo podnik má šachový turnaj s takovou tradicí jako mají odboráři v kralupském Syntosu. Letos se 16. února hrál již 35 ročník. V roce 1994 se po několikaleté přestávce rozvinul na akci pro několik desítek lidí. Řada z nich později přešla mezi závodní hráče a doplnila místní oddíl novou krví. Když se tyto rezervy vyčerpaly, rozhodl se hlavní organizátor, ing Seiner František – zároveň vedoucí kroužku místní šachové mládeže – oživit turnaj účastí mladých adeptů. Zpočátku se opatrně oťukávali mezi zkušenými dospěláky, později se řada z nich umisťovala na předních místech. Doposud však žádný tento turnaj nevyhrál. Až letošní jubilejní se jim povedla dokonalá odveta. Ve vyrovnaném boji až v posledním  kole, v souboji s ostřílenými matadory byli úspěšní hned 2 mladí hráči. Fanda Hánl po vítězství s F. Seinerem  získal 1 místo a Lukáš Simon výhrou s Karlem Martincem druhé.

           

 Pořadí  los        jméno a příjmení          body    stř. buch.

 

1.         7          František Hánl  6          21,5

2.         8          Lukáš Simon                5,5      

3.         1          Karel Martinec 5          23,5

4.         4          Gračik Nersisyan         5          20,5

5.         3          František Seiner           4,5       22,5

6.         2          Evžen Pospíšil  4,5       22

7.         5          Jiří Korbel                   4,5       16,5

8.         9          Libor Veselý                4          17

9.         12        Lukáš Košičár             4          15

10.       6          Jiří Dvořák                   3,5       20,5

11.       17        Jan Robenek                3,5       16

12.       11        Štěpánka Kaněrová     3          19

13.       10        Aleš Smolík                 3          13,5

14.       13        Šárka Michalová          2          16,5

15.       15        Tomáš Trnka               2          16

16.       14        Tereza Hártová            2          12

17.       16        Matěj Kratochvíl          1         

     

Všechno nejlepší

Kulaté a zasloužené šedesátiny oslavil v únoru Vláďa Verner, v posledních letech jeden z nejobětavějších členů našeho klubu, kterého zdobí především pravidelná docházka na úterní tréninky a odvaha kombinovat hru za družstva s náročnými nočními směnami v zaměstnání.

Vláďa začal hrát šachy v patnácti letech. V té době vládli světovému šachu Michail Tal, Tigran Petrosjan a Boris Spasský. Ve Vláďovi dodnes zůstalo něco z jeho oblíbených vzorů – a často přinese nějakou jejich starou partii na výstřižku z dobových novin, aby nám předvedl originální – dnes už možná trochu pozapomenutou, ale pořád krásnou – myšlenku ze zahájení, které tito velmistři hráli. On sám přilnul k Rétiho systému, ale s oblibou studuje i cambridge-oxfordskou variantu dámského gambitu. Poslední roky je vášnivě zahloubán do Kasparovových analýz v nových knihách tohoto bývalého mistra světa o jeho slavných předchůdcích a strávili jsme spolu už několik hodin často marných snah pochopit originální myšlenky jednoho z nejsilnějších šachistů této planety. Tak ti Vláďo přejeme ještě mnoho let za šachovnicí, mnoho přečtených a prostudovaných šachových knih a mnoho zdraví a osobních úspěchů.                                                          RŽ

 

 

 

 

 

 

Zápas s favorizovanou Příbramí skončil remízou:
Kralupy A - Příbram 4:4

2. kolo, 1.11.2009: Kopecký ½, Skřivánek 1, Štursa 0, Slapnička 0, Jarrah ½, Gruber 1, Kučera 1, Maršálek 0

          

Do zápasu jsme nastupovali s vědomím, že tentokrát nemůžeme nic ztratit.Prohra by nikoho nepřekva­pila. Po více než čtyřech hodinách hry, za stavu 3,5:2,5 pro nás, by už nás asi všechny dost mrzela. Naštěstí Jirka Kopecký s bílými nalezl cestu k remíze v zajímavé koncovce, kdy byl jeho volný a pěšec stejně silný, jako černý jezdec, kterého měl soupeř navíc. Při analýze se ukázalo, že jediným, kdo mohl hrát tuto pozici na váhru, je vlastně bílý. A černý si musel dávat hodně pozor na to, aby hrál přesně a nepustil bílého krále ke svému dvojpěšci.
Druhou dohrávanou partii Luboš Maršálek prohrál, a to přesto, že si v průběhu partie vytvořil slibnou pozici. Jak sám po partii zhodnotil, váhal mezi ústupem dámou na e5 nebo e7.  "Nakonec jsem si řekl že pěšec na a5 mi neuteče a šel chybně na e7. Když jsem pak zjistil někdy ve 22. tahu že si už toho pěšce na a5 dámou dobrat nemohu, tak mne to rozhodilo tak, že už jsem hrál jen samé blbosti."

Hned na začátku zápasu se do těžké situace dostal na čtvrté šachovnici hrající Karel Slapnička a do konce své partie tahal za hodně kratší konec. Naštěstí stejně brzy si naopak hodně lepší pozici vybudoval rychle Honza Skřivánek. Jeho věžové sloupce i otevřené a obsazené diagonály zcela převážili to, že si nechal krále v centru. Nakonec sice vyhrál "jen" na čas, ale i to bylo hlavně zásluhou problémů, které musel jeho soupeř řešit.

Jak chvilkové polevení v pozornosti může ovlivnit celou partii nedokazuje jen Maršálkovo váhání, ale i partie Tomáše Kučery. Ten vsadil na hodně nezakrytý útok, a to i za cenu všech pěšců na svém dámském křídle. Mohl na to nakonec doplatit, ale soupeř naštěstí aktivní obranu - Vd3 - nezahlédl, a za několik tahů dostal mat, protože ve spolupráci s věží na osmé řadě Tomášův černopolný střelec zasadil smrtící šach z h6:
Remízu přidal ještě Jarrah s veteránem hostů panem Trmalem a hezkou kombinační výhru Miloš Gruber, který vsadil na centralizovaného jezdce a zápletky v centru: