(Štursa, Skřivánek, Jarrah, Slapnička, Maršálek, Žamboch - všichni remiz, Kopecký 0 a Martinec remiz)
Derby s Úholičkami hrajeme buď jako první zápas sezóny a nebo v únoru. Tentokrát to vyšlo na druhý termín, a nebylo to moc šťastné. A že to derby bylo, o tom svědčí i fakt, že třeba Luboš Maršálek šel na tento zápas pěšky (má to z domova jen deset minut) a my ostatní deset minut autem. Jinak to podle výsledku vypadá, že jsme nepřijeli moc bojovně naladěni, a po dvou hodinách hry začaly padat nabídky remíz jedna za druhou. Možná že Karel Martinec s Honzou Skřivánkem mohli své soupeře trochu přitlačit, ale na druhé straně je pravdou, že jim kapitán dal volnou ruku, a tak proč by ty půlky nepřijali, zvlášť když chřipkové bacily neustále bují kolem nás. Ale ve skutečnosti se bojovalo urputně a parte končily vlastně až v časových tísních. A tak prohrál, i když nemusel, jen Jirka Kopecký, a vina za prohraný zápas je zase na posledním dohrávajícím, což byl Žamboch - autor těchto řádků, který bohužel nevyhrál jezdcovou koncovku, ačkoliv všichni kolem viděli jak, on jediný ne. Dost mě to mrzelo, protože prvních šedesát tahů této partie jsem odehrál výborně, ale poslední čtyři teda za nic nestály. Nejvíc mě naštval Míla Vanka, od něhož jsem si před zápasem koupil za stovku jeho knihu o šachových problémech Jak na to - nejen, že mi nepomohla (asi jsem ji moc brzy uklidil do tašky), ale navíc konec mé partie okomentoval slovy - "...kdo ví, kolik z nadějných dorostenců by tuto koncovku nedokázal vyhrát ..." . To už jsem opravdu neustál.
Kb3! a je konec. Bílý bohužel zahrál Kc5 a partie skončila půlkou.
