Vánoční Mělník 2004

Poslední záchrana před přecpanými bachory a totálním svátečním zlenivěním? No přece každoroční výlet na Mělník! Původně jsem jet neměl, jelikož právoplatní majitelé sjezdové deblovky již byli vykopnutí z mašinerie našeho školství s titulem ing. a zapojeni do pracovního procesu, což se projevilo tak, že nemají v podstatě co na práci a mají čas na blbosti. Bystřejší již pochopili, že na deblovce jeli letos Robin s Fohlíkem, Dave se upíchl na svého kajaka a já jsem zůstal plonk. Naštěstí pro mne měl Kofy svůj program, takže jsem mu zabral kajak, jelikož to je jedna z mála lodí, do níž se vejdu. Dále účastnili Sokol, Gory a Jeho Lenost Jirka II. Sraz byl stanoven na jednu hodinu, což jsme všichni dodrželi, ovšem s odjezdem to bylo slabší, zejména u staronové deblové posádky. Asi po půlhodině jsme se u kempu zkompletovali na vodě a vydrželi v sevřeném útvaru skoro půl kilometru, kdy odpadl Sokol, který musel zastavit u břehu a odstranit šprajc. Když jsme potom spolu doháněli zbytek výpravy, začal jsem v lodi kvěst taky, protože šprajc jsem si tam v březnu narafičil na nějakou tu půlhodinu, co trvá závod a teď jsem zažíval dost drsnou krizi. Podobné krize mne minuly ještě dvakrát, než jsme dojeli na jez do Vraňan, kde jsem z lodi doslova vypadl. Přestávku na jezu jsme do systosti využili k zahřátí grogem i poklábosení s domorodci :-))) Na závěr jsme si udělali skupinové foto (no jo, Gorec, jak malej...) a vyrazili dál. Zbytek cesty uběhl při své jednotvárnosti celkem rychle, já byl vděčný, že nezaostávám, nýbrž držím statečně krok s Jírou, který dřel na singlovce a před čtvrtou jsme už přistávali pod zámkem. Záchranná auta už byla na místě (i když v trošku jiném složení), ale nakonec jsme se vše navázali, nakopali se dovnitř a vyrazili domky.

Jožka

P.S. Fotky budou až se vrátím z napínavé a nebezpečné mise do jistého pohoří na jihu.