Těšil jsem se na prázdniny , ale ještě víc sem se těšil na soustředění do Budějovic kde se mi minulý rok líbilo. Je to tady ! V neděli po závodech v Roudnici „na VELKÝ vodě“ jsme navázali mojí loď na střechu, doma naložíli Lenku, batohy a jídlo. Vyrazili jsme na soustředění. Do Budějic jsme dorazili v pondělí dopoledne, vítají nás tady Anička, Adam, Pavel, Marta a Šupolíci v kompletní sestavě. Těsně po nás dorazili poslední členové naší soustřeďovací skupiny Anděla, Jožka a chlupáčci. Dovídáme se že voda poteče večer - snad ! Teče a hurá na vodu první trénink byl společný a volnější všichni jsme si ho pěkně užili. Večer jsme se na dobrou noc „trošku“ proběhli abychom splnili pondělní treninkový plán který pro nás jako překvápko připravil Piškot ( pěkně děkujem ). Naštěstí má Jožka na kraťasech tolik kapes že ani sám neví kam si plán uložil, ale to neznamená že si na nás něco libovýho nevymyslí. Večerka jako tradiční vopruz v deset tak radši poslechnem a zavěsíme do spacáků. Na rozdíl od dospěláků kteří mají večerku volnou ( měli by dostat od Piškota taky ňákej plán, žejo? )

Úterní ráno se klube do sluníčka, Jožka se klube ze spacáku, Anička už lítá s bruslema v ruce, ale já mám ještě noc! Z toho mě ale Jožka brzy vyvede, tím, že mě nemilosrdně vysype ze spacáku a běží nás s Lubošem vyvenčit k železničnímu mostu kousek po proudu řeky. Uf….! Do tábora přibíháme : Jožka, Luboš, moje plíce, a já na konec. Osprchnem se, jdeme snídat a malí se chystají na vodu. Rodiče si na břehu užívají sladkého volna a kulí oči jak se malí každý trénink o něco zlepší. Nejvíce je zlepšení vidět na Adamovi, který s novou lodí po Gorečákovi dostal i novou chuť do ježdění ( už nás asi začne brzo zajíždět ). Potom jdeme na vodu my „velký“ Jožka, Luboš a já. Voda je supr je jí dost dobře si zajezdíme. Na konci se i vyblbnem v kolovadle kterého jsem se ještě loni tak bál. Moc lidí tu není na kanále je volno a dobře se při treninku prostřídáme. Všichni si užíváme plnými doušky. „Bacha Aničko, abys všechno z kanálu nevypila, načem budem jezdit zejtra ?“ My větší už jezdíme normálně celej kanál ( když zrovna neeskymujem =) ) a malí jezdí zatím jenom pod „trojku“ nebo nad kolovadlo. Dojedou tam když : Adam nezapomene že vlastně měl najet špičkou do vlny, Andulka zrovna nedělá NE, NE, NE hlavou a Pavlík neřeší nějaký závažný problém svým dlouhým proslovem. =) Večer se odpočívá, jí, povaluje na dece, čte Asterix, hraje na kytaru ( holkám to sice moc nejde, ale my jsme zvyklí, a nebo si holt zvyknem ) Blíží se večer naštěstí jsme běhali ráno takže večer už nemusíme, jdeme spát.

Středa : kohout-východ slunce-kohout-běh-kohout-snídaně-malí do gumy a na vodu, my s Lubošem a Bublinem se můžem ještě válet ve spacáku. Čekalo nás milý překvapení protože přijela Zdenka Grossmannová s Vojtou a připojili se k tréninku našich kačenek. Malí dojezdili, jsme na řadě my a jde do tuhého protože Jožka opět našel Piškotův plánek to znamená že asi bude cákat krev, dřeme sprinty. Anička se aktivně ujímá funkce Jožkovy asistentky pro počítání našich jízd počítala jak se jí zrovna chtělo. Odpočinek po tréninku vypadal jako „trénink na trati“ ale lodě vystřídaly nafukovací kruhy byla to docela sranda, pořád jsme se točili do kola a protivodu ne a ne trefit.

Přišel den D s velkým „K“ jako kolovadlo. Kačenkám bude horko! =) Od rána nemluvili o ničem jiném než o tom jak to pojedou a my se Lubošem těšili jak si tam zaskáčem. Zvládli to všichni, strach překonali. O kolovadle se pak mluvilo až do večeky a možná se jim o tom i zdálo.

Svítání-kohout ( Marto do práce! )-běh-snídaně-koupání-eskymáky = vyprat malý kačenky-lehký trénink-balení-sešlapání věcí, lidí, dětí, psů do aut a hurá do Písku na závody.

AHOOOOOJ…. Budějky, těšíme se za rok nebo dříf ( v nebo f ? F je hefčí ! )

Tonda =)