11/1999                                    24.-25.4.1999

1.NKZ Trutnov

Řeka Úpa v Trutnově-Poříčí                              slalomy NKZ 

Sobota           24.4.1999  slalomy
 Umístění         Jméno            Čas+TB     Body   Poř.v%  Ztráta na 1.
                                K1m
   8    Pavel Prell              222,96    2     62     5       8,25
  25    Vladislav Ptašnik        231,41    0     23    15      16,70
  44    Petr Gorecký             240,15    4      4    26      25,44
  50    Lukáš Kovárník           247,13    2      1    29      32,42
  85    Milan Johanides          271,25    8      0    50      56,54
  88    Jindřich Novák           272,91    2      0    51      58,20
 132    Martin Slouka            326,70    6      0    77     111,99
 149    David Kysela             366,78   18      0    87     152,07
 155    Ladislav Voves           388,25   62      0    91     173,54
                                C1
  11    Martin Najman            249,37    4     68    13      17,83
  62    Milan Faltus             314,62    2      0    74      83,08
Neděle           25.4.1999  slalomy
 Umístění         Jméno            Čas+TB     Body   Poř.v%  Ztráta na 1.
                                C2
  21   Milan Faltus Petr Panenka 318,83    8     18    49      52,90
  35    Vl. Ptašnik Martin Klier 362,15   72      2    81      96,22
                                K1ž
  40    Petra Holková            378,36   22      0    63     132,20

Stejně jako loni se první NKZ jel v Trutnově. Na rozdíl od předchozích dvou slalomových závodů
bylo již předem avizováno dostatečné množství vody z pomalu odtávajícího krkonošského sněhu.
Konečně se dalo jet bez obav o loď a pádlo. U nás zase konečně převládl zdravý rozum a do
Tutnova se jelo v pátek. Já s Koníkem a Davidem v Jindrově autě (místo ve čtyři se vyjelo v šest
- běžný provozní problém), Petr, Lukáš a Pavel s Vláďou o hodinu a půl později (museli holt ještě
trénovat). Po dojezdu jsme skoukli trať (jak já nesnáším přesazené povody!!), dali si ve stánku
jedno kelímkové, ubytovali se a vyrazili do Jindrou vychvalované restaurace U Truta. Aby nám
nebylo smutno, přibrali jsme ještě Švehlu von Krumlov a vykročili první metry z celkových 2500,
které ležely mezi tělocvičnou a výše zmiňovaným restauračním zařízením. Byli jsme hladoví a
žízniví a tak jsme ji hnali ostrým pochodem. Posledních padesát metrů se chlapci dokonce rozběhli
s pokřikem "Poslední platí všem pivo!". Nejenže jsem jako neběžec žádná piva neplatil, my jsme
si ani nic nekoupili. Hospoda byla narvaná k prasknutí, probojovat se ke stolu byla záležitost
minimálně hodiny. Naše sympatie k Trutovi a v podstatě i k Jindřichovi poklesly pod bod mrazu.
Jelikož byla narvaná i sousední hospoda, vyrazili jsme zpět. Ještě, že jsou v Trutnově tak levné
taxíky. V naší tradiční základně v Oku jsme se konečně najedli a setkali s druhou půlkou naší
výpravy a s Budějičáky. Nepočítám-li Švehlou nechtěně rozmačknutý stojan na tácky a o dvě
hodiny přetáhnutou večerku budějických (jako třiadvacetiletí smrkáči ji měli od vedení výpravy
nařízenou na desátou večerní), tak se nekonalo žádné extempore loňských rozměrů. To si tu
ostatně ještě personál pamatoval. Vlastní závody probíhaly za počasí oscilujícího mezi sluncem
a bouřkou. Prostě duben. S vyjímkou Pavla a Koníka jsme se závodem nebyl nikdo spokojen.
Zjistil jsem, že mládnu. Dělal jsem totiž ty samé chyby jako ve dvanácti. Vláďa se alespoň umístil
na třetím místě mezi veterány kajakáři (dooost chabá náplast) a Milan tamtéž na singlkanoi. Já s
Jindrou jsme byli rádi alespoň za bod. To jsem ještě netušil, že se ráno objeví opravené výsledky,
které nám tento zisk upřou. Kluci po závodě odjeli domů a zůstal jsem tu s Milanem a Vláďou,
které čekaly debly a Petrou. Večer se v jednom podniku v Trutnově promítaly diapozitivy z loňské
expedice z Vrchlabí do Indie a Nepálu .Vzhledem k tomu, že tam jeli Pragou V3S to musela být
solidní škola v opravách nákladního vozu. Některé diapozitivy byly fakt pěkný, hlavně ty z okolí
Anapurny a ze sjezdu Karnali (nebo tak nějak). V místnosti pro 25 lidí bylo našlapáno asi 60
přihlížejících, takže jsem zkonstatoval, že jeden a půl hodiny právě tak akorát. V tom samém
lokále měla být i nějaká polooficíální zábava, ale jak už to u takovýchto akcí chodí, bylo to
úplně mrtvé, tak jsme se rozhodli přesunout se zpět na základnu (=do Oka). Dolů k hlavní silnici
nás odvážel Miloš na své motorce. Teda kromě mě, protože když jsem viděl jakým stylem krosí s
mými kolegy, tak jsem si radši popoběhl po svých. Za půl hodiny jsme již debatovali na základně
a vydrželi jsme tak až do půlnoci, kdy jsme se přesunuli do pelechů. Druhý den jsme pokračovali
v rozpačitých výsledcích z předešlého dne, Petra jela vcelku dobře, ale některé slabší chvilky
na trati a 11 šťouchů ji přisoudily až čtyřicáté místo. Vláďa s Martinem vyrobili v první jízdě
padesátku (Vláďa se jako zadák nedostal do jedné z povod), což zbořilo jakékoliv jejich naděje.
Situaci tak zachraňovala jedna z nejstarších žijích deblových posádek Faltus-Panenka, která
pohodovou jízdou dostoupala k druhému postu mezi veterány. Počkali jsme si na výsledky,
navázali lodě a vyrazili. Cestou jsme si u Horky prohlédli nádherné panorama Krkonoš se stále
zasněženými hřebeny a v půl čtvrté dorazili na kanál do Veltrus. Šel jsem si ještě zajezdit, ale po
dvaceti minutách jsem to raději vzdal, protože jsem se tam motal způsobem hrozícím zlomením
pádla nebo krysou (=opuštěním lodě). Zase jeden zmarněný závod za námi.

                                                                                                      Jožka