34/1999 19.-20.6.1999
3.NKZ České Vrbné
USD České Vrbné slalomy NKZ
Sobota 19.6.1999 slalomy
Umístění Jméno Čas+TB Body Poř.v% Ztráta na 1.
K1m
19 Pavel Prell 216,45 6 37 12 19,09
32 Vladislav Ptašnik 223,30 4 15 21 25,94
37 Petr Gorecký 226,71 2 10 24 29,35
48 Lukáš Kovárník 232,95 8 1 31 35,59
59 Milan Johanides 241,62 4 1 38 44,26
113 Jindřich Novák 303,58 54 0 73 106,22
116 Petr Felix 306,73 20 0 75 109,37
131 Robin Hron 351,47 72 0 85 154,11
142 David Kysela 462,88 70 0 92 265,52
C1
3 Martin Najman 221,49 75 5 221,49
Neděle 20.6.1999 slalomy
Umístění Jméno Čas+TB Body Poř.v% Ztráta na 1.
C2
Vladislav Ptašnik Martin Klier zvrhli
K1ž
Petra Holková zvrhla
Konečně přišel dlouho
očekávaný víkend - 3.NKZ v Budějkách. Brousil jsem si tu zuba na Ráno prohlídka tratě, je docela lehká. V půl
desáté start. Nejdřív singly. Koník jede dobře, jen při
první jízdě se v jedné protivodě (v té nejlehčí) málem zvrhne, ale dno
naštěstí není hluboko, takže zas
tolik neztrácí. Výsledkem je výborný třetí flek. Na kajacích jedeme všichni v
mezích možností, jen
Robin to po zajímavém začátku dost voře a Gorec se kvůli vlastní blbosti musí do
jedné z bran vracet.
Já jedu celkem obstojně, nejtěžší místo zkušeně ukormidluju (to víte starý
dobrý Noe byl můj spolužák).
Body se sice nedozvíme, ale Pavel je desátá dvojka, Gorec se ve druhé jízdě zlepšil
a poskočil o
dvacet míst, těsně před ním je Vláďa, Lukáš taky něco urve a podle
předběžných propočtů bych měl
jednoho dostat i já. Což by znamenalo, že možná pojedu na podzim do Žimrovic. Podle
současných
pravidel totiž stačí dvakrát zabodovat na NKZ a výsledkem je druhá výkonnostní
třída. No a v Trutnově
jsem nezabodoval a na Hubertusu jsem nebyl. Uvidím ještě jak se mi zadaří veřejné
závody, pokud bych
si vyjel dvojku tam (no zatím mám nějakých 240 bodů, to je asi třetina limitu), tak
Žimrovice nehrozí. Na
večer byla plánována společenská akce na loděnici Lokomotivy, ale její průběh
neznám. Sice jsem se
tam vydal, ale zkonstatoval jsem, že pivo moc pění a je teplé, tak jsem radši vrátil
na kanál. Nebyl jsem
navíc příliš fit, protože před odjezdem na Lokomotivu jsem se připletl k oslavám
Koníkova třetího místa
a tam kde znějí při oslavách jména jako Najman, Indruch nebo Boček je vždy
nebezpečno. Utekl jsem
včas. Večerka těsně před půlnocí, zítra jedou jenom kluci na deblu a Petra.
Ráno jsem vstal okolo půl osmé, v
osm jsem se probudil, v půl deváté posnídal. Během snídaně jsem
do Petry nanutil jeden hořký čaj, protože vstala a hned zkonstatovala, že jí není
dobře (aby jo, když
večer snědla víc ovčího sýra než stačí průměrná salaš za tu dobu vyrobit).
Pak předjízda, vysvětlit trať a
hurá na vodu. Petra na začátku vypadala, jako když si vzala naše rady k srdci. Do
dvojky se nacpala tak
snaživě, že ji málem vzala z opačné strany. Nevadí dál. Všechno jakos takos
klapalo až do brány číslo
šestnáct, kde si moji radu "hodně si vyjeď do proudu, skoro na druhou
stranu" vyložila tím způsobem, že
vyjela hodně, ale proti proudu, na rozhraní se otočila a následující bránu minula v
bezpečné vzdálenosti.
Odspodu už nevyjela, bylo vidět, že je úplně gumová (počkej Petro, letošní
společnou zimní přípravu už
ti neodpustíme, budeš kmitat, až ti budou kecky malý). Takže za padesát. Kluky na
deblu jsem neviděl,
protože oni jeli ne jednadvacátí jak jim velelo startovní číslo, ale první
(střídali se s někým o loď). Tak,
seřvat Petru, vysvětlit a vzhůru do druhé jízdy. No, první brána - a rovnou za
padesát. Takhle nějak
muselo být ráno Haškovi, když dostal gól v prodloužení. Marnost, beznaděj. Dál
pokračuje normálně,
ale viditelně znechuceně. Dole na šlajsně bloudí jako Holanďan, do čeho se pustí,
to zkazí. Vyvrcholí to
liknavým nájezdem z pravé strany do proudu. Samozřejmě končí v zatáčce na pravém
břehu, hlavou dolů,
při zoufalém pokusu o eskymáka ji to hodí až na čerstvý beton v zatáčce.
Okamžitě jde ven. Chytám jí
loď a po očku sleduju jak jí táhnou ven. To červený co má na prstech a na
čele zcela určitě není
rtěnka nebo lak na nehty. Naštěstí nejsou odřeniny nijak vážné, stačí to jenom
vydezinfikovat a přelepit.
Bouli každopádně mít bude. No, křest břehem má za sebou. Pak už jenom asi pět
minut hledám peně-
ženku, kterou jsem při tom lovu na loď odhodil na břehu do trávy a nemůžu jí v
první chvíli najít. Dnešní
"veleúspěšný" den dovršují Martin s Vláďou mezi branami osmnáct a
devatenáct, kde se musí uhýbat
těsně před velkým šutrem. Všichni se toho obávali, všichni se tomu vyhnuli. Až na
kluky. Zůstali tam
připláclí bokem a nebylo síly, jak se odtamtud dostat. Nakonec museli bleskově ven a
loď stáhnout.
Naštěstí to přežili ve zdraví oni i loď. Rychle dobalit a vypadnout. Odjet včera,
byly to docela povedený
závody.
Ve Veltrusích jsme po druhé. Němci
už jsou pryč, takže uklidit, sundat trať, převázat brány. Od pěti
předzávodní bojová příprava (co kdo a kdy do pátku zařídí - závody tu máme za
týden). Domů se
dostávám pěkně vyšťavený, jenom si vybalím, zatepla dopíšu dohlášky, které
jsem dostal v Budějkách
a padám do mdlob.
Jožka