38/1999                                    3.-4.7.1999
14. ročník Křivoklátských slalomů
řeka Berounka, "peřej" u tov.Permon, Roztoky u Křivoklátu  slalomy VZ B4
Sobota           26.6.1999  slalomy
 Umístění         Jméno            Čas+TB     Body   Poř.v%  Ztráta na 1.
                                K1m
   9    Milan Johanides          247,50    0     68    12      32,80
  31    Ladislav Voves           271,50    2     40    40      56,80
  50    Jaroslav Froněk          311,60    0     21    64      96,90
  63    Jan Bendík               353,40   24      8    81     138,70
  72    Jakub Šimík              447,40   70      0    92     232,70
  75    Michal Firyt             682,30  170      0    96     467,60
                                C2
   7   Milan Faltus Petr Panenka 301,80   14     15    30      20,90
  11  Vít Petrka Milan Johanides 329,50    6     11    48      48,60
  20Petra Holková Renata Gaždová 463,90   44      2    87     183,00
  23  Ladislav Voves Jakub Šimík 548,60   46      0   100     267,70
                                K1ž
  12    Petra Holková            313,20   10     15    43      57,50
                                C1
   6    Milan Johanides          280,90    0     27    17       7,90
  22    Milan Faltus             325,20   56     11    61      52,20
Neděle           27.6.1999  slalomy
 Umístění         Jméno            Čas+TB     Body   Poř.v%  Ztráta na 1.
                                K1m
   9    Milan Johanides          248,90    0     67    12      31,00
  28    Ladislav Voves           274,20    8     42    36      56,30
  59    Jan Bendík               357,00   14     12    77     139,10
  67    Jaroslav Froněk          405,60   60      3    87     187,70
  71    Michal Firyt             499,80   16      0    92     281,90
        Jakub Šimík              nestartoval
                                C2
   2   Milan Faltus Petr Panenka 292,80    6     33    10      11,90
  10  Vít Petrka Milan Johanides 332,90   16     10    50      52,00
  15Petra Holková Renata Gaždová 449,70   44      5    75     168,80
      Ladislav Voves Jakub Šimík nestartovali
                                K1ž
   9    Petra Holková            310,80   10     19    32      56,40
                                C1
   1    Milan Faltus             267,10    0     48     3       0,00
   7    Milan Johanides          277,80    2     27    19      10,70

    Zhruba po deseti letech jsem se rozhodl, že opět navštívím závody na Křivoklátě. Každý
rok sem jezdí náš oddíl otestovat nové členy, kteří zde tak absolvují své první závody. Protože
ve vzdělávání letošních třech nováčků mám prsty i já, byl jsem docela zvědav, jak si povedou.
Abych tam neseděl jen tak naprázdno, vzal jsem si sebou i singla. Prostě jsem si naplánoval
takový pohodový víkend.

    Jak už to ovšem bývá, skutečnost byla jiná. Po dojezdu na místo jsem ke svému zděšení
zjistil, že jsem byl naším dobrotivým šéfem (který zde i s nováčky vegetoval už od středy)
přihlášen i na kajaka. Nepamatuji, že bych byl někdy tak vysoko ve startovní listině (číslo 8!!)
Vyhlídka, že se stanu vítanou kořistí nadupaných dvanáctiletých žáčků mne nijak nelákala, ale
co jsem měl dělat. Pádlo i loď jsem si půjčil od Petry. S takhle krátkým pádlem jsem jezdil
naposledy ve třinácti a rovnou žerď jsem taky už tři roky neměl v ruce. Ale sranda musí být,
a na Křivoklátě s tím takové problémy zas mít nebudu. V Tróji bych se tímhle vybavením asi
utopil. Dřív než jsem se vyrovnal s nutností jet dvě kategorie mne odchytil místní osiřelý deblíř
Víťa Peterka a zeptal se mně, jestli bych s ním nejel debla. V tu chvíli už mi bylo všechno jedno.
S klidným víkendem jsem se rozloučil a kývl jsem. Počty byly jednoduché. Tři kategorie - šest
jízd každý den. Na Křivoklátě voda moc neteče a co neoddřete, to nemáte. Počasí bylo pro
sportovní výkony ideální. Na obloze ani mráček a teplotu odhaduji na 32 - 34 stupňů. Vítr
žádný. Ještě, že ta voda je mokrá. Zbývalo už jen vybrat debla. Do posledního kola konkursu
prošly dva kusy. Mobero (stáří tak deset let) a nějaká amerika (stáří neurčité, ale určitě starší
než předchozí kus). Vyhrála starší loď, neboť měla kleky pro kolena. Vzadu byl sice jeden
utržený, ale mne už nemohlo rozházet nic. Šprajda byla jen proti dešti, protože ta loď měla
na dnešní dobu velice zvláštní límec.

    Tak do závodu! Na kajaku žádné problémy nebyly. Jenom popadnout dech v cíli... Mladí
zajeli docela dobře. Na body dosáhne ale asi jenom Benza. Je vidět, že zkoušel jezdit už loni.
Na deblu se mi drala voda dovnitř límcem pokaždé, když jsme trochu zatopili zadek. Do cíle
v obou jízdách dojíždíme se špicí pod úrovní hladiny. Při singlu už pomalu začínám tuhnout
jako sádrový trpaslík, ale celkem to ujde. Holky se na deblu překonávaly a vyjely si nějaké
body. Škoda, že vždycky ve chvíli, kdy jedna konečně zabrala, tak ta druhá pro změnu zakon-
trovala. Milan skončil na singlu za mnou jen proto, že ve druhé jízdě projel nevědomky bránu
číslo dvě dřív než bránu číslo jedna (a pak že z toho vedra hrabe jenom mně).

    Večerní program vyplnila návštěva Aljašky. Zajímavý podnik se zajímavým sortimentem.
Milana nadchl nakládaný hermelín do té míry, že plánuje přípravu několika tun této pochutiny
na naše podzimní závody. Sezení venku ještě šlo, ale uvnitř bylo i o půlnoci jako v sauně.
Aby mi to zřejmě nebylo líto, nade mnou kondenzovaly na vodovodním potrubí kapičky
vlhkosti a v přesných intervalech způsobovaly dopadem za můj krk lehké šoky. No alespoň
jsem nehodil umakartové čelo. Vypadal jsem zřejmě dost ztrhaně, protože když v půl
dvanácté opouštěl Víťa lokál, tak se mne opakovaně ptal, jestli opravdu pojedu zítra závod.
Jinak že by sem vůbec nejezdil. Spát jsem šel v půl jedné. Nechal jsem si v autě otevřené
okno, s tím, že až mne ranní chlad probudí tak ho zavřu.

    Probudilo mne po šesté hodině sluníčko. Po ranní kose ani stopy a i přesto, že jsem spal
v kraťasech a měl nejtenčí spacík, který byl kdy vyroben jsem byl zpocený jako myš. Další
parný den začal. Závod se odehrával ve stejných kolejích jako včera. Kdyby nakopírovali
včerejší výsledky, tak by to skoro nikdo nepoznal. Z mladejch zabodoval opět Benza (a má
třetí výkonnostní třídu), Michal ne, ale stáhnul rozdíl mezi ním a posledním bodovaným místem
ze čtyř minut na dvacet vteřin a Jakub nejel. Nerozdejchal včerejší vedro a ráno blil jako
amina. Na singlu jsem byl o místo horší (Milan se od včerejška už naučil čísla), na deblu o
místo lepší (někdo odjel). Voda byla o celé čtyři centimetry výš. Jenom jsme se nemohli
shodnout na příčině. Polovina lidí tvrdila, že někde upouštějí přehradu, třetina tvrdila, že se
od včerejška jenom víc zaneslo dno a zbytek byl přesvědčen, že nám z toho parna už pěkně
přeskakuje a máme z něj vidiny a slyšiny.

    Závod skončil ve dvě, pak už jsme jenom sbalili diplomy a jeli. Ještě pár takových závodů
a máme po starostech jak pokrýt stěny v klubovně. Už máme asi půl kilo diplomů, převážně
ve veteránských kategoriích. Jako třešničku na dortu jsem u Jirky zařídil pro holky diplom
za vítězství v kategorii C2 ženy. Byly tu v deblech jediná čistě dívčí posádka a na takové
drobnosti jako, že kvůli své nemohoucnosti jet rovně projely v nedělní první jízdě cíl pozadu se
historie určitě ptát nebude.

Jožka