39/1999                                    24.-25.7.1999
Jihočeský pohár, Memoriál Lídy Polesné
USD České Vrbné                                         slalomy VZ B6
Sobota           24.7.1999  slalomy
 Umístění         Jméno            Čas+TB     Body   Poř.v%  Ztráta na 1.
                                K1m
  12    Pavel Prell              234,90   10    309    12      24,70
  13    Petr Gorecký             234,90   10    303    13      24,70
  23    Martin Najman            251,20    8    243    23      41,00
  29    Milan Johanides          261,50   12    207    30      51,30
  31    Lukáš Kovárník           264,10    8    195    32      53,90
  63    Jindřich Novák           297,80    4     38    64      87,60
  67    Robin Hron               302,80   16     34    68      92,60
  78    Petr Felix               361,30   10     23    80     151,10
  80    Ladislav Voves           370,00   58     21    82     159,80
  82    David Kysela             383,00   70     19    84     172,80
                                K1ž
  12    Petra Holková            425,20  118     10    67     179,30
                                C1
  10    Martin Najman            253,70    6    130    23      45,40
  36    Milan Johanides          418,90   66     14    82     210,60
        Milan Faltus             nestartoval
Neděle           25.7.1999  slalomy
 Umístění         Jméno            Čas+TB     Body   Poř.v%  Ztráta na 1.
                                K1m
   7    Pavel Prell              205,70    2    327     8      18,10
  14    Martin Najman            213,10    0    285    15      25,50
  21    Petr Gorecký             218,60   10    243    23      31,00
  29    Lukáš Kovárník           224,20   10    195    31      36,60
  31    Milan Johanides          224,80    4    183    33      37,20
  58    Petr Felix               252,40    6     41    62      64,80
  62    Robin Hron               259,30   14     37    67      71,70
  63    Ladislav Voves           259,50    8     36    68      71,90
  67    David Kysela             263,90   10     32    72      76,30
  86    Jindřich Novák           316,10   60     13    92     128,50
                                K1ž
   9    Petra Holková            291,40   12     27    38      52,60
                                C1
   6    Martin Najman            210,90    4    135    15      17,70
  22    Milan Johanides          276,00    4     39    55      82,80
        Milan Faltus             nestartoval

 

V pátek jsme si dopoledne dali jen lehkou techniku, ono se na plném kanále stejně nic jiného nedalo dělat. Odevzdali jsme čísla, vyrovnali se za pobyt a relaxovali. Potřeboval jsem to jako sůl, po tom týdnu jsem byl dost převálcovanej. Večer se nejdřív sedělo u hospody (kupodivu) a okolo půl desáté nás zvuky rozlaďovaných nástrojů táhly za loděnici, kde se konal tradiční koncert skupiny AKIA. Kuba Pruher se vybavil oproti loňsku bytelně, aby nedošlo k takovým situacím jako loni, kdy nás přepadla smršť a jen tak tak se podařilo zabránit odletu přístřešku kapely. Sice jsme potom z mixáku vylili několik litrů vody, ale údajně funguje dál. V průběhu koncertu jsem přešel na pohon svařákem a to jsem neměl dělat. Večer i ráno jsem byl sice fyzicky v pohodě, ale vždycky mám po něm ráno depku.

V sobotu jeli první singlíři a jelikož se startuje od nejhorších, přišel jsem poměrně brzo na řadu. S vyjímkou několika pomocných kliček to byla zdařilá jízda. Dojel jsem. Koník první jízdu taky docela zvoral (=byl asi o minutu rychlejší než já). Petra jela výborně, pak na šlajsně netrefila dvě brány a bez jakéhokoliv náznaku návratu pokračovala dál. Zatlouct, uškrtit, roztrhat, slepit, oživit, vyhrabat a tak pořád dokola! Myslím, že to bylo poprvé, co jsem byl opravdu nasraný a seřval jsem jí. Ve druhé jízdě jsem pro jistou eskymoval hned ve třetí bráně (=+50 vteřin), jinak to bylo to samé jako v první. Koník zajel dobře a Petra docela taky. Kajaky probíhaly v podstatě v normě, Lukáš to "hrozně zkurvil" (a proto byl až za mnou - heč!), jenom Koník nás pobavil. Jel na půjčeném kajaku, seděl na Paragonu poprvé v životě. Takže když přijel pod šlajsnu, zavěsil se hned pod bránu, postavil to do svíce a čekal. Jo, to panáček nevěděl, že Paragon je jediný typ kajaku, který v této situaci nemá snahu sám poskočit vpřed a projet bránu. A tak čekal vteřinu, dvě a při třetí už mu došlo, že něco nehraje. Tak zabral, aby se už konečně něco dělo. Samozřejmě už potom nestačil podržet loď při výjezdu do proudu a zmizel dolů s proudem, aniž trefil následující brány. Následovala vracečka a pomocné kličky provázené naším škodolibým smíchem. Největší svině jsou stejně kamarádi! Při pohledu na výsledky jsem zkonstatoval spokojenost, přes dvěstě bodů by mi mělo stačit k překonání limitu pro 2.VT a tím pádem splněný předsézónní cíl. Jelikož byla dost slabá účast, i s delšími intervaly a polední přestávkou bylo vše odjeto už po třetí. Díky tomu začala pozávodní siesta nezvykle brzo. Lukáš s Káčou, Jindrou a Davidem jeli do Budějek na nějakou specialitku, ostatní zůstali... no hádejte kde. A tak se sedělo, kecalo, vtipkovalo. Večer přitáhl Petr se Sumem kytary a spolu s Budějickými bafuňáři si začali hrát do ouška. Spát jsem šel něco po půlnoci, ostatní rozvíjeli kulturní program dále.

Velký ponor a žluté pádlo, ano jsem to já, JožkaRáno, asi v půl sedmé, jsem v polospánku zaregistroval, že David opustil spacák, spolu s ním opustil stan a o další půlhodinu později bylo široko daleko slyšet jak ho opouští včerejší konzumace. Naše zdánlivě tvrdě spící ležení se v tu chvíli rozeznělo hurónským smíchem. Jo, snažit se stačit zkušeným pí..., to není jen tak. Ale na druhou stranu je třeba říct, že ráno jely kajaky první a David si trať vysmrkl tak dobře jako nikdy. Ostatní závodníci jeli v normálu, žádná výchylka či úchylka nebyla, trať byla ostatně dost jednoduchá. Problémy jsem neměl ani na singlu. Po třetí jsme začali balit tábor a soukat věci do auta. Pavel odjel už ve dvě, protože ještě vezli Davida na Orlík, Lukáš a Jindra odjeli o hodinu později. Po čtvrté přišla řada i na nás. V úděsném vedru jsme se nasoukali do samohybu a vyrazili domů. Moc jsem ho nešetřil a občas jsem i dodržel rychlostní limit. O tři hodiny později už vykládáme věci ve Veltrusích. Těším se po více než týdnu na civilizaci s jejími vymožnostmi typu vana či postel. Snad se do příštího týdne, kdy opět odlétáme do Budějek vzpamatuju.

Jožka