54/1999                                    11.-12.9.1999
Mistrovství ČR dorostu 1999 Roudnice
USD Roudnice nad Labem                                   slalomy MČR
Sobota           12.9.1999  slalomy - dorost starší
 Umístění         Jméno            Čas+TB     Body   Poř.v%  Ztráta na 1.
                                K1m
   7    Petr Gorecký             235,94   10      0    26      30,35
  23    Petr Felix               353,92   62      0    85     148,33

                                3xK1m
   2    Petr Gorecký             167,27   14           25      35,51
        Petr Felix
        Ladislav Voves

Letos jsem posledním rokem dorostenec, takže mistrovsví dorostu byla moje poslední možnost něco předvíst. Podle toho jsem se na to připravoval, a podle toho jsem byl už od středy pěkně nervózní. Kromě mě mohl startovat Felix a baguňka Petra. Jenže Petra se před nějakou dobou zranila při venčení Láďova psa, tak startovat nemohla. Údajně si to v sobotu vynahradila alkoholem, ale to já neviděl, protože jsme jeli až na neděli. Do hlídky jsme se přihlásili ve složení Felix, já a Láďik Voves, kterej je sice teprv žák, ale dorostenec u nás jinej neni. Navíc podává stabilně lepší výsledky než Felix. V sobotu u nás na kanále bylo takový oddílový posezení, ale já to zabalil před osmou, abych stihl dojet za světla domů. Najedl jsem se a šel v 9 spát, nervy mi dovolily usnout až v půl jedenáctý.
Ráno mě vzbudil bráchův budík už někdy ve čtvrt na 7. Bráchu ale nevzbudil a tak přišel do práce pozdě. Po jídle alou na kanál a jede se.
Trať jsme shledali docela dobrou, ne těžkou, ale bylo tam hodně míst, kde se dalo ztratit, nebo šťouchnout. Tak nějak jsme si řekli jak to pojedem při hlídce, rozjezdil jsem se, skouknul předjízdu a koukal na první debly. Moc jsem jich neviděl, musel jsem na start (st. č. 8), ale padesátkama nešetřili. Cestou na start jsem potkal trenéra Láďu Ptašnika, kterej mi dělal podporu. Na startu jsem byl vyklepanej, ruce se třásly, tep 140 v klidu, nebyl jsem schopnej nádechu, prostě totálně v hajzlu. Rozjel jsem to, hnal jsem jí, do trojky jsem se jen tak tak vešel, ale čistě. To ale přišla brána č. 4 a první šťouch, ačkoli správně by tam neměl bejt, protože jsem si naprosto jistej, že to bylo odšplouchnutý vodou od špičky. No, jedu dál. Za pětkou jsem se zapích moc do vracáku, ale nakonec to až tak hrozný nebylo. Z osmičky jsem si zbytečně vyjel, až jsem se musel v devítce zaklonit. Nakonec to byl taky šťouch. Na třináctce jsem si ťuknul palubou, a z patnáctky jsem si zbytečně vyjel. Po první jízdě sedmej mezi DS a devátej celkově. Čistej čas 111,57 ale měl na víc. Felix, kterej se strašně smál Kubričanům, že vydupli dojel do cíle celkem v pohodě. Jen sedmnáctku netrefil napoprvý. Totiž o Podřipskejch slalomech tu vydupnul taky. Druhou jízdu jsem chtěl napálit, ale nezadařilo se. Na startu už jsem byl o něco klidnější, ale pořád to bylo spíš jako uzlíček nervů než jako závodník. Podle to ho vypadala druhá jízda. Čtyrka podjetá, 7 nadjetá, 8 šťouch, 14 šťouch, 15 brutálně podjetá a v 19 se mi řízlo pádlo, takže jsem se málem zvrhnul. Byl z toho čas 114,37+4 a nakonec úplně stejný umístění jako po první jízdě. Felix se po první jízdě smál Honzovi Kolářovi z Jablonce, že hodil padesátku na 17, tak hodil v druhý jízdě padesátku taky, pro změnu na 14. Když si uvědomil, že by do ní měl zkusit nacouvat, byl už na hraně toho velkýho hupu.
Start hlídek byl strašně pozdě, až 50 minut po dojetí poslední lodě. Prošli jsme si trať ještě jednou, řekli jsme si, že chceme jet na jistotu, to znamená bez padesátky, co nejmíň šťouchů a budeme někde uprostřed výsledků. Já měl jet první, že jim dyžtak ujedu, druhej jel Láďa a třetí Felix. První protivodu jsme jeli na klasickej hlídkovej nájezd, to znamená Já najel, Láďa najel, já vyjel, Felix najel. V sedmičce už jsem to zalomil dřív, ale v osmě jsem počkal nad bránou. Ale Láďa mě nabod, odsadil ke břehu a odjel. Byl jsem teda druhej. Dost jsem musel brzdit, abych ho nedojel. Ve dvanáctce jsem byl na něm nelepenej jak sviň, v 15 naše lodě opět přišly do kontaktu. Láďa jel 16 17 na pomocnou kličku, já na přímo, tak jsem ho předjel, ale on vyrazil moc brzo za mnou. Vybodnul mě z 17 mimo, tak mě oba předjeli, Felix mi ujel o deset metrů. Naštěstí jsem zabejčil a odstup dohnal nakonec tak na tři metry. Ale to taky díky Felixovi, protože v 19 najel úplně perfektně, abych najel hned za ním, takže jsme se až tak nezbrzdili. Nakonec jsme hodili 7 šťouchů s časem 153, to znamená 167 výsledným časem. Dobrý to bylo si myslim, ale mohlo to bejt lepší. Asi jsem to měl zalomit i u tý osmičky.
Na výsledky jsem se šel kouknout jako první, takže když jsem klukům řek, že jsme vicemistři republiky, skoro mi nechtěli věřit. Totiž nakonec to stačilo na druhý místo mezi dorostenci staršími. Pro ostudu dodám, že to bylo 34 vteřin za prvníma, a že nám to dalo ještě pět hlídek z dorostu mladšího. Ale na to se historie ptát nebude, jak říkal Robin, kterej nám celou dobu fandil a dělal morální podporu. Pro Felixe to dokonce znamenalo první diplom v jeho kariéře, takže nemusím zdůrazňovat, že měl radost.
Pak už jsme dosvištěli zpět na kanál, kde jsme sklidili gratulace a pohledy soucitu a zklamání (moje indivindy umístění mohlo být daleko lepší, jen umazat ty šťouchy...). Kluci jeli už domu, já jsem ještě zablbnul na super kajaku. Novej typ. Totiž Gajbo s uřezaným zadkem a špičkou. Jenom doporučuju!!! Je to fakt dobrý. To by bylo asi tak všechno. Snad jen že jezdil i Jožka na singlu a Jindra na kajaku a že oba dali po eskymáku, přibližně ve stejnejch místech, a Jindra navíc vymýšlí trať na závody za čtrnáct dní, takže se máte na co těšit.

Gory