závodníci: já, Dave, Fohlie, Felix, Ládík Voves - všichni K1, Kajmič - C1

doprovod: Káča Kajmičová, Froněk

auta: Froněk - Renault Nevada, Jindra - Škoda Felicie kombi 1,6, Dave - čerstvě seštelovaná a připravená Škoda 120.

Vloni jsme byli na Kanoe Mattoni poprvé a docela spokojení, takže letos jsme jeli zase. Přece jenom docela pěkný závod v příjemném prostředí Karlových Varů mě docela láká. Sice je to sjezd, kterej mě teda moc nebaví, ale párkrát za rok to taky neuškodí. Navíc je taky potřeba oprášit sjezďák, jinak by se pod vrstvou prachu prohýbal. Letos se ve Varech jel i Světový pohár a Mistrovství dorostu, takže bylo i na co se podívat (No teda myslím ten Svěťák). Já s Fohlíkem jsme jeli s Davidem a brali jsme si s sebou tentokrát i slalomky, abychom si sjeli řeku a zasurfovali a zablbli ve městě, jestli bude čas a chuť. Felix a Ládík jeli s Froňkem v sobotu už brzo ráno, protože startovali na onom Mistrovství dorostu. Jak jsem se dověděl později, jeli na jiné zkrácené trati než potom normální závod, protože u Thermalu se jely sprinty SP. Tak jsme teda jeli. Cestou jsme dávali na frak Škodici, která šlapala i s plně naloženým vlekem a dvouma loděma na zahrádce na výbornou. Jenom jsme cestou mávali na místa, kde kdy někdo s Jožkou vařil. Bylo vedro jako v pr...., ale to si asi každej přál (já teda jo). Dojeli jsme teda nějak do Varů, trochu jsme si zajeli na otočku ( s Davidem se bloudí dycky, tentokrát jsme byli blbí ale všichni). Zaparkovali jsme auto a šli se podívat co se děje. Jeli se zrovna ty sprinty. Prošli jsme se po Kolonádě, nabrali jsme vodu pro Fohlíka a šli zpět. Potkali jsme Felixe, koupili jsme si technický slovník maďarsko-slovenský a slovensko-maďarský a šli se dívat na eskimáckou kvalifikaci. Nikomu z nás se nezadařilo. Felix nějaký čas udělal, ale o spokojenosti mluvit nemohl. Já jsem navíc vypadal jako amatér, protože posledního eskimáka jsem dělal na dvakrát. Totiž ten plasťák se strašně pomalu zvrhává a já začal s pádlem zvedat už někde na půli cesty teprve dolů pod vodu. Holt stane se, stejně bych neměl moc šancí na finále. Tak jsme se rozhodli, že si pojedeme zatrénovat na Hubertus. Čekali jsme na Felixe na parkovišti asi 45 minut a pak jsme se na něho teda vykašlali, ale byli jsme pěkně nasraní. Hlavně že mu zbytečně táhneme slalomku a že řekl, že přijde na parkoviště hned a zase se na to vykašlal. Ale sakra když řeknu že přijdu, tak přijdu a nebo to prostě neřeknu a nepřijdu. Tak jsme si teda zajezdili ve třech. Musím říct, že ten trénink byl na celý Kanoe Mattoni 2000 nejlepší přestože tam bylo plno úchylnejch turistů, který se všude srali a dělali jak to uměj, když udělaj na kánoi na Hubertusu jeden pitomej přejezd přes proud. Blbej vynález ty plastový kanoe. Varáci si stěžovali, že prej už kvůli tomu nefunguje vyháněcí metoda probodávání. Byla by docela potřeba. Po tréninku jsem byl pěkně hotovej. Převlíkli jsme se a jeli nahoru do Březovej na tábořiště. Tam už jsme potkali zbytek výpravy, kromě Froňka s Ládíkem, který jeli už dom. Na tábořišti už se schylovalo ke koncertu skupiny Bahno, která hraje pěkný hovno. Zpěvák byl evidentně pěknej namachrovanej egoista, porád tam dělal xichty a řval nějaký "jéééédna dva jedna dva." Prostě mentál. Dali jsme si pár piv, pak začali rozdávat pívo zadáč. Stejně jako loni bylo teplý a hnusný, navíc mi připadlo i trochu ředěný. Tak jsme se pak sebrali a jeli s přijetým Jindrou na večeři. Tam jsme dali pár piv, Kajmič s Járinem a ostatníma i něco jiného (Kakao, později dokonce mlíko), večeři, zahráli kulečník ve značném stádiu rozpoložení alkoholem a jelikož Fóhlík dělal kraviny a chtěl jít pryč, šel jsem s ním pryč. Vtábořišti doznívala silně tancovačková neoriginální produkce jmenované kapely. Dali jsme pár piv, rozložil jsem si spaní, Fóhlík taky. Fohlík to pak nějak nezvlád a hodil kosu hnedle vedle matračky na který spal. Navíc nebyla jeho ale Chrudoše. Navíc nenablil jen vedle a tak po návratu neméně opilého Chrudoše došlo ktomu, že si jí prostě majitel vzal. Fohlík se sice bránil, ale marně, z čehož a z celého jeho večerního počínání vůbec měli dva přiopilí kreténi celou dobu prdel (já a Sedloň). Ráno jsme se probudili, Fohlík postrádal matračku, a přebývala mu kocovina a nějaký alkohol vkrvi. Jo, zbytkáč je svině. No nějak jsme se z toho všichni dostali a chystali se na závod. První jeli Kajmič na xindlu, pak Fohlík s Davidem a Felixem. Jindra jel číslo přede mnou. Start, Jindra nějakou dobu vzdoroval, ale na kraji regulace jsem ho dojel a předjel. Bušil jsem jí až do cíle, kde mě nějaký dva borci ještě předjeli. Ten druhej mi to dal 3,5 minuty. No, vzali jsme dárečky, převlíkli jsme se a šli do města. Koukali jsme na Světovej pohár, fandili Čechům, vychlastali tuny Mattonky, fascinovali obsluhu s přáníma mixů všech chutí. Nakonec jsem se vrátil k původním chutím grepu a broskve (mé nejoblíbenější). Skoukli jsme finále eskimáků, které nebylo vůbec zmanipulovaný a zpackaný. Totiž nemám nic proti nikomu ze závodících, ale vyhrát měl Jandáč. Když totiž jel s Číhou absolutní finále, jeden z rozhodčích ho natočil jiným způsobem, než evidentně vyhovovalo Jandáčovi, čímž zapříčinil to, že mu byl při akci bazén malý a nevešel se spádlem a ani hlavou do bazénu. To mi připadá trochu nedostatek ze strany rozhodčích. Každý má stejné podmínky nebo ne? No to je jedno, vyhrát si zasloužili oba dva. Pak se schylovalo k dešti, tak jsme běželi na parkoviště navázat a jet. Ale nestihli jsme to. Padaly hovna s hákama a možná i něco jiného. Po chvíli čekání jsme to vzdali, tohle jen tak nepřejde, a začali navazovat. Rozpršelo se ještě víc, ale to už bylo jedno. Cestou nás ještě pokropily kroupy tak centimetr vprůměru. Schovali jsme se tedy pod most, převlékli jsme se do suchého a alou domu. Už mám té vody pro dnešek dost.