Letošní podřipský slalomy se teda moc nevyvedly. Aspoň teda z mýho pohledu. Začnu od začátku. Letos se slalomy v Roudnici kryly s rodeem v Praze Troji, kam jsem se chtěl jít podívat, hlavně jak si vede ten manták z Jablonce Honza Kolář (mimochodem nakonec závod v Troji vyhrál). Navíc ještě v týden před závodem jsem si myslel, že pojedu do Rumunska, což se pak zrušilo a já musel zvolit jednu z těchto akcí. Vyhrála Roudnice, protože aspoň se zapojím aktivně, zazávodím si na nové přestavěné trati, třeba si vyjedu nějaký body.

Vzhledem k tomu, že Roudnice je nedaleko od Veltrus, jeli jsme až v obotu ráno. Na kanále jsem nechal svoje třipade, kterým jsem sice chtěl původně jet až na závody, ale fakt, že jsem v půli cesty Dallas-Veltrusy zapínal rezervu mě přesvědčil, že to asi nemá cenu. Brali jsme si s sebou spacíky, jestli se něco bude dít, že bychom tam přespali. My to znamená já, Pohúdek (Kovy), Dave (David) a Petra, která tam jela s tím, že tam přespí určitě. Kajmič sem jel jenom dneska, zítra už se neukáže a naopak zítra přijede triatlonista Láďa Pták dokonce i se singlem.

Ráno jsme dorazili na místo, okamžitě jsme si šli prohlídnout trať. No docela pěkný, ze břehu. Sice je zrušenej ten nádhernej hup, pod kterým se dělaly perfektní přejezdy a náskok do protivod pod ním byl taky dobrej, ale aspoň se tu vytvořila delší a silnější proudnice s vlnama až do konce kanálu. Uprostřed válec se trochu změnil. Tím, že mu utekla voda odspod (díky silnější proudnici voda ubyla), táhne teďka pěkně na ten vak pod ním, kterej dřív byl asi metr pod válcem, tak ten je teď přímo na hraně válce a ten to tam celý žene. Vracák za betonovým zubem zhruba uprostřed se moc nezměnil, jen očividně ubyla voda. A takový ty dva válce za prvním zubem jsou ty tam a teď je tam jazyk a šikmáč, za ním vlny celkem slušný a proud se trhá o vak uprostřed. Pan Froněk nám líčil jak to na něj táhne, ale podle mého je tam fůra času, navíc voda se od toho vaku odráží a řekl bych že pokud se na to někdo nebude chtít vyloženě trefit aby ho to nabalilo, tak mu loď sklouzne do strany. Za tím prvním zubem se vracák nezměnil (ten beton asi už nezbourá nikdo), ale už ze břehu je podle čáry od vody vidět, že tu voda ubyla asi o 30 čísel. Nahoře ten válec mezi dvěma vaky je úplně zrušenej, místo toho je napravo novej vracák a celkem se zvětšil proud. Jinak docela to vypadalo pěkně, trať taky docela normální, akorát mě zarazilo, že cíl je navzdory trendu zkracování tratí až vespod, kde bývala před několika lety. To znamená až tam u té kovové konstrukce vtlučené do koryta řeky, nikoli na okraji kanálu, kde byl cíl třeba vloni při dorosťáku.

Když jsem omrknul startovku, bylo mi jasný, že tady si body nevyjedu. Nějakejch 40 kajaků, 20 singlů, 15 ženských a 8 deblů svědčí o nepříliš velkém zájmu ze strany závodníků. Jelo se v pořadí singly, ženský obě jízdy, pak debly, kajaky obě jízdy. Tak jsme to teda nějak odpádlovali. Přesně už si to nepamatuju, protože to píšu se spožděním, ale Jožka snad výsledky doplní. Jen můžu říct o sobě, že jsem v druhé jízdě minul bránu číslo snad 14 nebo 15 a vracel jsem se na ní. Ještě musím říct, že jak vypadala přestavba kanálu ze břehu pěkně, tak z lodi jsem na ní byl pěkně nasranej. Totiž nikde není voda. Martin nadával že v každém vracáku (přece jen na singlu se pádlo potápí hlouběji) zadrhával pádlem o dno, já na kajaku ve dvou protivodách a v tom největším spádu ve vlnách. Částečně díky tomu jsem minul bránu, protože když jsem chtěl blbej nájezd nějak zkorigovat, zabral jsem o dno a byl jsem mimo. Mimo to jsem na tomhle místě i bouchal zadkem o dno. S tím by se fakt mělo něco dělat. Jo a ještě jsem si vzpomněl, že Petra vydupla, přesně na tom vaku uprostřed pod tím válcem jak jsem říkal. David snad taky zvedal, ale to nevím jestli v sobotu nebo v neděli.

V půl dvanáctý bylo už odzávoděno a tak se místní rozhodli, že uspořádaj vloženej závod ve sprintu, ale trochu netradiční. Nechali totiž dvě protivody a to vpravo nad prvním zubem a vlevo pod ním. Jelo se podle startovních čísel. Když jsem viděl, jak to ty lidi bušej, říkal jsem si, že nemám šanci. Přišla teda řada na mě. Jak kokot jsem se nevezl do první protivody, ztratil jsem v ní tak vteřku a ještě jsem jí šťouchnul. Druhou protivodu jsem jel normálně, nemusel jsem jí tolik podjíždět, ale v celku to ušlo. Pak už jen bušení a volba stopy. Váleček uprostřed jsem přeskočil vedle vaku vlevo, protože prostě je tam rychlejší voda, jel to tak i Kajmič na singlu a líbilo se mi to. On se sice zapíchnul, ale já si to na kajaku ohlídám a přeskočím ho. Tak to se mi teda povedlo výborně, to mě vystřelilo dopředu jak svině. Ve vlnách pod hupem mě zalila jen jedna, ostatní jsem objel zleva, přejel doprava a už jen bušil do cíle. Plíce jsem nevyplivnul, ale vydejchání chvíli trvalo. Šel jsem nahoru vědom si toho, že šťouch a zdržení mě odsunou někam hluboko dolů. Kajmič mi řekl, že jsem jel výborně ten válec, že jsem tam získal proti všem (jeli to vpravo přes vlnu od válce) tak 2 vteřiny. No jo, ale 3 jsem ztratil nahoře. Tak jsme počkali na výsledky a Jirky Řejhy otec říká, že jsem asi vyhrál, nato jsem mu přimomenul toho šťoucha, tak si uvědomil že to bylo bez nich. Tak se uvidí. Vyhrál teda Jirka Řejha, druhej byl Viktor Legát a na třetím místě jsem teda skončil já s naprosto stejným časem jako Sedloň, akorát já měl lepší čistej čas, takže jsem byl před ním. Můj čas byl teda o šest desetin lepší než Jirkův, ale holt ten šťouch. A neodpustím si kritiku pořadatelům. Totiž trochu mi unikl smysl vyhlašování výsledků sprintu v kategorii celkoví vítězové. Tito tři byli totiž všichni odměněni lahví šampusu. Jde mi o to, že když se vyhlašujou nejrychlejší lodě vůbec, je úplně jasný, že to budou kajakáři. Takže vlastně oni vyhlásili celkový výsledek a pak ještě kategorii kajakářů, kajakářek, singlů a deblů (bez sektu). Podle mě to je diskriminace ostatních kategorií, který předem měli jasný, že šampus nedostanou. Kdyby radši nevyhlásili celkové vítěze, ale dali sekt pouze prvnímu v kategorii, bylo by to mnohem přirozenější a spravedlivější. No nedáte mi za pravdu? Ale to je jen taková poznámka pro pořadatele.

Vzhledem k tomu, že nálada v týmu nebyla nejlepší, jeli jsme se vyspat domky. Ještě jsem se povozil na kanále ve Veltrusech a jel jsem domu.

V neděli probíhalo všechno úplně stejně. Na Láďovi byla vidět únava ze 3 km plavání, které podstoupil v sobotu na triatlonu v Sadské. Navíc na něm byla vidět i několika týdenní pauza kdy neseděl na kajaku a drhnul sem tam singla. Já jsem v první jízdě vymejšlel až jsem to přemyslel a zvrhnul jsem se. Kombinace branek mě donutila zkusit returku, která byla zbytečná, nepovedla se mi a zvrhnul jsem se v ní. No ztracený závod, ale druhou jízdu jsem si to vynahradil. Tahle inkriminovaná kombinace se mi povedla na přímo a čistě, takže jsem domů odjížděl se spravenou chutí. Sice jsem šťouchnul jinde, ale já jsem teď myslel jen tyhle 4 branky.

Na kanál jsme dorazili už někdy po 12. hodině, počkal jsem si až poteče voda, půl hodinky jsem se povozil, deset minutek potrápil pasquila (výborná věc) a upaloval do Kralup, kde jsem ještě hrál hokejbal -přátelské utkání proti Red Army, které jsme porazili těsně 9:8 po čtyřech třetinách (připsal jsem si 1 gól+3 asistence). A hurá domů se pořádně najíst a spát, protože už jsem toho měl za tedleten den plný kecky.