25/2002                                            11.-12.05.2002 
1.ČP Špindlerův Mlýn 
 
 
Labe v úseku Studeného kolene 
 
Sobota           11.05.2002  slalomy 
Umístění         Jméno                     Čas+TB  Body Poř.v% Ztr.na 1. 
 
                           K1m 
  23 Petr Gorecký                       231,93    2    13  59  27,42 
  36 Pavel Prell                        249,58    6     0  92  45,07 
 
                           C1 
     Martin Najman                      nestartoval 
 
 
                           C2 
     J.Indruch Martin Najman            nestartovali 

Už je to teda dost dlouho, ale Jožin mě dokopal k tomu, abych napsal zpětně něco o Špindlu. Takže napíšu to, jak si to pamatuju. V pátek ráno jsme odjížděli z kanálu bez Kofyho. Já řídil, jeli jsme pro něj do práce. Audi pěkně jede, ale moc to nebrzdí, zvlášť s loďma na střeše a plnym kufrem. V Praze jsme se trochu zdrželi, Pohúdek musel odvézt někam nějakou Škodu Superb a ještě jí předat či co. Takže jsme k vodě dojeli celkem pozdě. Rychle jsem od Netíka vzal čísla a dal mu opravenou přihlášku, kde už má Pavel tu svou jedničku místo dvojky. Jožka už evidentně Netíka dost podrobně varoval, takže on věděl hned o co jde, tak jsem ani nemusel nic moc vysvětlovat. Stačilo říct, že jsem z Kralup a on mi dal čísla a vzal papír se slovy: "Vim vo tom." Rychle na vodu. Sjel jsem to jednou, a hned jdu nahoru a vidim Kofyho s Láďou Vovsem, jak to jede Láďa vůbec poprvé. Hned se pak dozvídám, že v soutěsce zlomil zadek. No, pěkný. Mě to jde v klidu. Jednou jsem se teda v soutěsce dost zbrzdil, ale jinak nemám problém, Clue Maxi má dobrou nosnost, a navíc už to tu mám docela najetý. Neteče moc vody nebojá nevim, zdá se mi to letos nějak lehčí. Kofy vyzvedává od Vlašáka super nejnovější samolepky na loď Clue Maxi a Midi pro Láďu. Hned zejra to tam lípnu. Po tréninku nabíráme Lucku Hromajdu a jedem do Vrchlabí nakoupit na víkend jídlo. Spíme ve Vítkovicích na chatě. To je nádherný ubytování. Soukromí, televize (koukáme na Star Wars - Episode I. - The Phantom Menace, kterou jsem viděl v kině 3x), vaření, a k tomu pěkný prostředí okolo je ideální. Naposled když jsme tu byli na běžkách tu byl sice někdo, kdo mi nejen dneska dost chybí, ale i tak je tam moc hezky. Večeříme nějaký maso s rejží, co ukuchtil Pohúdek, kouknem na bednu a jdem spandit. Ráno na poradě připomínáme, jestli by Láďa mohl jet předjízdu. Jede na Kofyho lodi a jede jí v klidu. Teda v zatáčce najíždí do protivody bez náklonu a zvrhává se, eskimáček a může dál. Pod soutěskou se směje, že to projel bez problémů a bez zlomenýho zadku. Přecejenom na cizí lodi, to není nic dobrýho, měl strach, aby jí Kofymu nezkurvil. Koukali jsme na závod, pak jsem šel na vodu trochu dřív, zároveň se rozjezdit. První jízda se mi docela povedla, akorát jsem šťouchnul hnedka jedničku povodu uprostřd řeky. Vona ta tyčka byla níž a bylo to hned a nebyl jsem sám, ale dalo se to čekat a vyhnout se tomu. Šestnáctku protivodu jsem dost nadjel a musel jsem čekat, až se do ní dovezu. Kluci mi hrozně vynadali, že jsem jel jako svázanej, že jsem vůbec nezabral a tak. Nakonec je to 18. místo a já jsem rád a nervózní, abych to aspoň udržel. Jsem dost v divnym rozpoložení, nelíbí se mi, že jsem jel podle nich pomalu a bez úsilí, ale vědom sem si byl dobrejch nájezdů a jen trochu pomalejšímu tempu. Do druhý jízdy jsem proto šel s tím, že musím zrychlit. Jo od startu jsem makal, ale hned první protivodu jsem podjel. Ale ne nějak zvlášť. pak jsem to hnal, jel rychle, protivoda nad soutěskou, kterou jsem v první jízdě opravdu pojistil jsem teďka vysmrknul na závěs a záběr a jel do soutěsky. Ale pod ní.. Snažil jsem se si dojet do tý šestnáctky a sjela mi špička dolů a podjel jsem jí o několik metrů. A hned nad další protivodou jsem neudržel koncentraci, nechal jsem si natéct vodu na zadní palubu a proud mě opět snesl o několik metrů. No je to v prdeli. Modlim se, aby to někdo podělal, ale kazí to jenom Pavel Prell, kterýho jsem zrovna na mysli neměl.. Nakonec jsem 23, předjíždí mě Hynek a i další lidi, co byli po první jízdě daleko za semifinálovejma místama a teď se do 20 vešli. Jo, tady ta voda nikomu nic nedaruje. Nejhorší na tom dycky je, když si člověk je přesně vědom toho, že si to posral sám a kde. A to byl zrovna můj případ. Rozhodujem se jestli zůstanem do zejtra nebo ne, nakonec jo. Lucka teda ne, ta odjíždí už dnes. Po závodě jedem do Špindlu na medvědín na bobovou dráhu. Přestože tu přes tejden přišlo několik závodníků k dost slušnejm úrazům, jedem. Opět zcela bez brždění, adrenalinovej doping. Ale dost dobrej. Pak se jdeme projít proti proudu, u Myslivny jdeme labskym dolem nahoru, ale nelíbí se nám zragulovaný koryto. Po chvíli potkáváme Ondoňe s Gábinou a utvrzujou nás v tom, že to dál vypadá stejně. Po sněhový válce krkáme termosku s rumem s čajem a jdeme zpátky. Koukáme na Bílý Labe na kaskádu nad Myslivnou a jdeme zpátky k autu. Na chtě se trochu přežeru špagetama, pár piv taky udělalo svoje a jdu spát. V neděli jenom koukáme na závody, s Pavlem si sjedeme úsek řeky tam pod esíčko pod takovou tu skluzavku. Gratulujeme Lukášovi Kubričovi k čtvrtýmu místu a jedeme domů. Jo, Když nikdo z nás nemá semifinále, není to v neděli taková zábava. Ono by to bylo v klidu, ale je tam takovej ten pocit zbytečnosti... Třeba to jinde půjde líp, nebo jindy...

Gory