Kamenice 2008

Bonbónek na úvod sezóny, to je Kamenice. Veřejňáček na krásné přírodní vodě... Z velkých (přece nenapíšu "starých", ne?) jede Gory, Dejv a Kofy, mladí jsou s SCM v Opavě a z malých, který potřebuju zvyknout na přírodní vodu chybí jen Andulka, která marodí. Jedem až ráno, nabíráme s Týnou v Zálezlicích Dejva s Líbou a po osmé jsme na Malé Skále u ubytovny, kde si máme vyzvednout klíče. Start je jako vždycky až od jedenácti, protože Kamenice je výsledkem sjezdařsko-raftařsko-turisticko-slalomové kooperace a voda se pouští tak akorát neb jí údajně moc není. Přehrada vytáhne stavidla před třetí ráno, okolo šesté se voda probojuje do Plavů a tady dole na soutoku je po desáté. Vyzvedneme čísla, je tu dohromady asi tak sto lidí, asi tak akorát. Počasí je podmračené, ale zima není. Trať je... no, řekněme tradiční. Nahoře přesazené povody, pak první protivoda nalevo, nějaká povoda, protivoda napravo, nějaký povody, protivoda za šutrem, zase nějaký povody, protivoda napravo v tišině, zase nějaký povody, protivoda nalevo, nějaký povody... pozor změna, pod šutrem uprosřed řeky v zatáčce není protivoda, ale je tam povoda vlevo nad šutrem a povoda za šutrem, protivoda vpravo u břehu, povoda a cíl. Jednoduché, ne? Sice už tuhle trať vidím už asi po sedmé (tuším, že jsem tu byl sedmkrát), ale jsou věci, co se neochodí :-) Vody mělo být puštěno stejně jako loni, dvanáct kubíků, ale teče jí míň, s Gorcem jsme to odhadovali na deset a moc jsme se nespletli. Kluci metelí po předjízdě a převlečení na start, ale nakonec ještě chvíli čekají, závod začne malinko později. Trať jako taková je známá, ale ta avizovaná změna dala zabrat Gorcovi, který dal dole čelo o šutr :-) Adamova i Pavlíkova jízda byla celkem solidní. Ne, že by nebylo co vytknout, ale čekal jsem to horší :-) Druhé jízdy proběhly v podobném duchu, takže s dneškem celkem spokojenost. Pavlík sice Adamovi nasadil dardu, ale někomu je holt dáno a někomu ne, což vím z vlastní zkušenosti ;-) Hlavně dokázali přizpůsobit styl jízdy přírodní vodě, což je hlavní věc, proč tu jsou. Po skoro hodinové přestávce začíná odpolední program, nejdřív jedou holky, pak přijde řada na nás. Mám to na knop, protože Roman startuje čtyři čísla za mnou. Takže start, buším co to jde, akorát ten břeh je nějak divně položenej nebo je nad vodou moc vlhkosti, která zkresluje obraz, takže to vypadá, jako že se tou tratí motá tam a sem nějakej metrákovej paňďulák, co nikdy nejel na singlu... Od půlky trati mne znervózňuje loupání v pravém rameni, to mi nikdy nedělalo... Zas nějaká dětská nemoc. Šťouch mám jeden, na sedmnáctce, dole pod šutrem, kde dal Gorec čelo. Ramenem vezmu levou tyčku, vyhnout by se dalo, ale zas tak jistej si na tom nejsem. Dojedu do cíle úplně zmrtvenej, vytáhnu loď na břeh, ani nehledám boty, vyklopýtám nahoru na stezku a doklušu do zatáčky, odkud je výhled na trať a akorát stíhám Romana. Jede docela solidně, jenom s jedním zaváháním, neutočí v jednu přesazenou povodu na rozhraní a dá hodiny. Vrátím se pro loď a jdu zpátky nahoru, za chvíli bude druhá jízda. S Romčou probereme jeho chyby, moje ponecháme bez povšimnutí, tolik času nemáme a hurá zase na start. Adam s Pavlem mi přinesou vestu a helmu, kterou si půjčujeme s Týnou, neb vestu půjčuje Janušovi a helmu jsem pro změnu nechal v autě. Druhá jízda už je lepší (tady si představte takový ty uvozovky) a bez šťouchu. Rameno už kupodivu nic nedělá. No, když se nad tím zamyslím... ještě jsem letos nejel naplno dýl než dvacet vteřin, takže to zas tak kupodivu nebude... Následuje opět šplh a parodie na běh... Roman jede opět hezky, vyžehlil ty chybky, který tam dělal předtím. Jenže chybku dělaj Pavlík s Adamem, který se zdejchli, ačkoliv měli čekat u výsledků, protože chceme jet nahoru na řeku. Což je o to víc na pikaču, že na nás čekají benátečtí... Nakonec beru svoje auto a do něj navíc i velkýho Romana, aby mi ho svezl dolů. Problém je v tom, že Gorec chce jet až z Plavů a tam to neznám, takže když mne nahoře v Bozkově pustí, abych jel první jsem vhozen do studené vody... Samozřejmě to dopadlo tak, že... ale co, Vysoké nad Jizerou je taky hezké město, ne? V Plavech jsme před pátou a to už je po vodě. Podle toho, co nám říkají sjezdaři, kteří zde vegetují po závodě bysme to asi stejně nestihli, oklika nás stála tak patnáct, dvacet minut... A nejsme sami, kdo to nestihl. Tak se převlíknu, pokecáme (parníček jste viděli...) a jedem dolů, tentokrát po hlavní přes Železný Brod. Roman, coby řidič celou dobu klidně sedí na sedačce spolujezdce a pozoruje jizerská panorámata :-) Nad Železným Brodem vidíme Romču, jak jede Cepkama po vodě dolů, asi dopadl nejlíp :-) Na trati zkoukneme výsledky, Pavlík má prvních sedm bodů z veřejňáků, Roman vyhrál mladší žáky a celkově je desátej (já šestej, ufff). Kofy byl celkově třetí. Sbalíme si všechny švestky a vyrazíme na Malou Skálu. V Železňáku pokecám s Pišákem, čekaj na Bóču. Klíče jsme už v poledne předali kamarádům rodičů Týny, aby si vybrali pokoj podle počtu. Teď musí akorát Týna momentálně jediného a zrovna spícího obyvatele probudit. Rozsalašíme se po pokojích, dospěláci jdou s oběma Hynajsy Pechláty na večeři, já s Týnou zatím čekáme na Jarku s mláďaty. Hospoda je na stejném místě jako loni, ale vyměnili se tu nájemci. Změny v interiéru jsou podle mne k horšímu, sortiment menší, ale ucházející, ceny stejné. Svijany chutnaj, jídlo taky, ale ta obsluha... Slečna byla podle nás sjetá, byla úplně mimo a číšnicí se stala z leknutí. Jídlo mi nedonesli, musel jsem se po hodině připomínat. Pobavili jsme se i při placení. Před jedenáctou zamíříme do pelechů. Je úplně jasno, předpověd jim snad vyjde.

Budím se po osmé, jsme tu už sami, jen Dejv s Líbou, my a Hynajsové. Ani nevím, kdy vypadl Adam a to spal na palandě nade mnou. Sbalíme věci a vyrážíme slunečným ránem ku trati. Startovní pole trochu prořídlo, i interval se zkrátil z padesáti na čtyřicet vteřin, takže vše trochu víc v kalupu. Čelo nedal pokud vím nikdo, ale mrňousové se dneska moc nevytáhli. hloupý hlavně bylo, že dělali chyby z nepozornosti, Adam minul čtrnáctku, povodu, která měla od předešlé brány odstup tak patnáct metrů, Pavlík místo toho aby zabral, visel na závěsu a málem dal kuli a pak nestihnul následující bránu. Je teda pravda, že pak do té povody mazácky docouval proti proudu, ale celkově se dá říct, že v neděli posvícení nebylo. To měl Gorec, který vytřídal Kofyho na třetím místě celkového pořadí. Zkrácená byla i přestávka, takže po poledni vyráží druhá skupina. Co se týče mojí jízdy, já sám jsem celkem spokojen, jak to vypadalao ze břehu, nedokážu posoudit. Otázkou je, zda si ostatní všimli, že závodím :-) Romana jsem neviděl, protože ke zkrácenému intervalu mi do toho ještě hodil vidle Větrák, který nás přeskočil, aby stíhal vidět svého synátora, takže už jsem to nestíhal. Aspoň jsem se mohl v klidu vydýchat. Po druhé jízdě jsem poslal čísla po velkým Romanovi Dejvovi se vzkazem, jestli by pro mne nemohli dojet na Paraple, kam si s Romčou sjedem, když už jsme to včera nestihli nahoře. Pohoupání to bylo hezký, poblbnutí na Paraplíčku taky. Jen ten eskymák, když jsem chtěl udělat svíci a drbnul jsem zadkem o šutr...Za čtvrthoďku tu bylo auto a s ním zvěst, že jsem idiot (což vím) neb jsem při převlékání nechal na střeše auta šrajtofli (na což jsem zapomněl). Sbalíme se, Roman si k nám přihodí na vlek singlíka, jelikož jejich Mondyjé má problém se spojkou a co kdyby... Vrátíme se pod Spálov do hotelu na jídlo. Držkové byla dobrá, kuřecí křídla taky. Gorec si dal guláš v chlebu a prohrál (je toho fakt dost). Po dobrém se opět ukáže, že jsem idiot, protože jsem auto před hospodou nezamkl. Po definitivním důkazu se sebereme a přesuneme se na Malou Sklálu, kde vykonáme prohlídku hradu nad hospodou, kde trávíme sobotní večery. Moc hezký to bylo, asi si vezmem hypotéku a koupíme si to. Na kanále jsme po půl osmé a po osmé konečně doma. Bylo to hezký a bylo toho dost...

Jožka