Krásný začátek prázdnin...

První a druhý červenec roku 2000 byl zcela výjimečným dnem pro ty z nás, kteří nepromarnili šanci a měli to štěstí, aby zhlédli zajímavá vystoupení XIII. všesokolského sletu na Stadionu Evžena Rošického v Praze na Strahově. Věrná garda zahajovala. Upoutala svou precizností, touhou ukázat, že ještě
nejsou pouze starými lidmi, nepotřebnými, ale lidmi plnými života a chuti stále "dělat něco pro své zdraví" i pro oči diváka...
V první části programu se mimo jiné představili rodiče a děti v nápadité skladbě s písničkami Petra Skoumala. Neopakovatelným zážitkem se pro mě stalo vystoupení slovenského Sokola, kde se představilo 432 cvičenců a cvičenek v modro-žluto-oranžových úborech. Odměnou byl našim hostům mnohokrát propukající potlesk v průběhu celé skladby. Ve chvíli, kdy zazněly skladby Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka, přicházeli malí hosté sokolského sletu - žactvo ČASPV ve skladbě s názvem "Na vzduchu". Dokonalá souhra, propracovaná choreografie a mnoho nečekaných, zajímavých změn, tak nějak by se dala tato skladba velice stručně popsat. Srdce diváků si získali tito cvičenci ve chvíli, kdy rozbalili červené padáčky a stadion se proměňoval z hříbků v různá kola, deštníky, ale i kulaté žíněnky na cvičení.
Po přestávce přišlo na řadu dlouho očekávané starší žactvo - 1920 dívek a chlapců s míči a bílými střapečky, kterým se odborně říká "ponpony". Bedlivě jsem sledovala žáky i žákyně, jak cvičí s radostí a s úsměvem a snaží se být těmi nejlepšími. Celkový divácký dojem byl na jedničku s hvězdičkou. Geometrické obrazce, vytvářené z cvičenců a cvičenek, se stávaly divácky velmi přitažlivou podívanou, kterou ještě více umocňovalo chlapecké modrožluté a červenobílé dívčí oblečení. A tak se na Stadionu Evžena Rošického představili žáci a žákyně kralupských základních škol i gymnázia a obchodní akademie. Velmi dobře reprezentovali kralupský Sokol, kam docházejí na cvičení pravidelně každý týden.
Za zmínku jistě stojí skladba mužů "Chlapáci", kterých se dobrovolně zúčastnilo 1466 a cvičili s nadšením a elánem, který je mužům vlastní. Nepodaří se mi vypsat dojmy z celého sobotního programu, ale myslím si, že ani jedna skladba nebyla skladbou slabou, nedotaženou do konce, nebo vystoupením nepěkným, divácky nepřitažlivým.
Na strahovském stadionu jsem vystupovala třikrát - jako žákyně, dorostenka a vysokoškolačka. Nyní jsem se vrátila na stadion v roli diváka a chtěla bych dodat, že tak nádherná atmosféra, trvající celé sobotní (troufám si tvrdit i celé nedělní) odpoledne plné velice působivých vystoupení, se nevidí tak často. Za diváky i rodiče cvičenců děkuji všem, kteří se podíleli na přípravě, nácviku i vlastním vystoupení v Praze na Strahově. Myslím si, že nejenom pro mě to byl neopakovatelně krásný začátek tak dlouho očekávaných prázdnin.

-YB-