Sokol nevymře - Slet se vydařil

Ve dnech 1. a 2. července se konal XIII. všesokolský slet. Cvičenci se do Prahy sjížděli už od 28. června. Většinou pro ně byly vypraveny speciální vlaky, na které navazovaly tramvaje. Ty dovezly sokoly do škol, kde přespávali. Už v den příjezdu byl Rošického stadion plný
cvičenců, kteří dlouho do noci zkoušeli. Věrná garda, ženy a muži si na své zkoušky vybrali ten nejhorší čas (pozdě večer a brzy ráno), aby tak uvolnili mladšímu žactvu a rodičům s dětmi nějakou přijatelnější dobu. Středa, čtvrtek i pátek byly zasvěceny zkouškám. Ale i pro sokoly, kteří zrovna měli volno, bylo v Praze akcí dost. Nám se podařilo dostat se v pátek večer na Sportovní show gala Praha 2000. Celý program prezentoval činnost ČASPV prostřednictvím gymnastiky všeobecné i rytmické, sportovního aerobiku a sportovního tance. V pražské hale Sparty jsme viděli zajímavou kulturní, sportovní a uměleckou akci.
V sobotu, po třech dnech zkoušek, Slet začal. Dopolední generálku jsme zvládli a v 15.00 hodin to propuklo. My, starší žáci a žákyně, jsme cvičili jako druzí po přestávce. Na seřadišti bylo slyšet naléhavý hlas z náčelnického můstku: "16 římská dvě zvedne ponpony. 16 římská dvě - ponpony nahoru.“ Kde je celek 16 římská dvě C? Prosíme cvičitelku celku 7A, aby se dostavila k náčelnickému můstku. "Celek římská jedna udělá dřep..." Nakonec jsme byly seřazeny a čekaly jsme, až předchozí skladby skončí. (Kluci se řadili ve stejnou dobu jako my, ale na opačné straně stadionu.) Konečně folklorní soubory odcházely. Oči všech starších žákyň sledovaly hlavní tribunu. Červený praporek mávl a my jsme začaly pochodovat. Zastavily jsme se na značkách a čekaly na nástup kluků. Praporek znovu zamával a ze všech stran se vyrojili žlutomodří chlapci. Po dráze oběhli stadion, tribuny tleskaly a skladba začala. Cvičili jsme v pohodě a uvolněně, snažili jsme se užít si každého pohybu, každého taktu.
V neděli, poslední sletový den, jsme se zúčastnili průvodů. Řadili jsme se v postranních ulicích u Václavského náměstí. Pršelo. Už jsme si mysleli, že z průvodu nic nebude. V 10 hodin, když jsme vyráželi, vysvitlo sluníčko. Z Václavského náměstí jsme se vydali Národní třídou na Smetanovo nábřeží, pak ulicí 17. listopadu a Pařížskou třídou až na Staroměstské náměstí. Všude nás zdravily plné ulice, lidé se vykláněli z oken a mávali, někteří brečeli, jiní hlasitě křičeli: "Ať žije Sokol", mávali vlaječkami Sokola nebo lipovými větvičkami, podávali nám ruce a my jsme je zvali, aby přišli v 15 hodin na Strahov, kde byl připraven další program. Průvod byl velkolepý a bylo vidět, že všichni mají ze Sletu radost.

-izzz-
studentky DG