Kralupy

  Home   |   Kalendář akcí   |   Kultura   |   Sport   |   Zpravodaj   |   Kralupské firmy   |   Hokejbal   | Čtvrtek 28. března 2024   
 Zpravodaj





Zpravodaj > Listopad 2002

Kralupy v proměnách staletí - Jungmannova ulice


Mezi ulice, nejvíce postižené letošní povodní v centru Kralup, patří bezesporu ulice Jungmannova. Zaplavena byla již třikrát. V roce 1890, v roce 1947 a v roce 2002. Za největší pohromu byl považován rok 1890, kdy voda dosahovala v horní části Jungmannovy ulice až k náměstí. To
ale nikdo netušil, že po 112 letech, 14. srpna 2002, vystoupí hladina Vltavy daleko výše.
Jungmannova ulice je pokračováním ulice Husovy, jdeme-li od nádraží podle dráhy. Domy zde bývaly po obou stranách ulice a věrně kopírovaly průběh železniční trati. To je dokladem toho, že ulice vznikla až po stavbě podmokelské dráhy. Podle nízkých čísel domů lze usuzovat na druhou polovinu 19. století. Byla to vždy obchodní třída - co dům, to obchod. Všechny domy byly jednopatrové, ale o rozdílné výšce.
Na prvním obrázku je pohled na Jungmannovu ulici jak vypadala v třicátých letech minulého století. Je to pohled z dolní strany ulice vzhůru směrem k náměstí. Na levé straně obrázku je vidět reklamní tabuli klempířské firmy Františka Kratiny. V malém krámku zde nabízel své výrobky. Před ním vlevo (již mimo obrázek), byl známý obchod s textilem a střižním zbožím „U Vlachů“. Nyní je zde knihkupectví „U Vlachů“. Dále vpravo vedle klempířství je na zdi reklama v podobě boty. Tady měl obchod obuvník Franta Víšek, jak si sám napsal na vývěsní tabuli. Prodával boty jen vlastní výroby. Později se odstěhoval na horní konec ulice do většího a modernějšího obchodu. Vedle obuvníka Víška byla vinárna s obchodem se zbožím koloniálním, vínem a lahůdkami Josefa Hrdiny. Tento dům byl na konci třicátých let zbořen, takže dodnes je zde proluka, ve které je umístěna kralupská tržnice. Na místě zbořeného domu měl původně stát dům obuvi firmy Baťa. K tomu však nedošlo. Nastala druhá světová válka a po jejím skončení byl Baťův podnik znárodněn. Ve vedlejším domě směrem vzhůru, byl dům Ladislava Hrdiny se známým pekařstvím. Tento jediný obchod z celé ulice zde zůstal dodnes. Pekařství je na tomto místě od roku 1875 a je to patrně nejstarší obchod v Kralupech.
Další dům a obchod patřil Aloisi Klusáčkovi. Ten si zde otevřel jednak kavárenskou restauraci, jednak cukrářství. V restauraci býval jeden z prvních automatů na obložené chlebíčky. Klusáčkovo cukrářství bylo proslulé. Před letošní povodní zde byla samoobsluha „U Klusáčků“. Vedlejší dům byl obytný bez obchodů. Před válkou tady bydlel známý kralupský lékař MUDr.Čeněk Falta, nežli si postavil vlastní vilu Na Františku. Po válce se sem nastěhovala vybombardovaná Občanská záložna. Na horním konci Jungmannovy ulice jako poslední rohový dům s jednou stranou obrácenou do náměstí, stál domek s konfekčním obchodem Karoliny Šuberové . Po ní převzal obchod košíkář Josef Veselý. Při leteckém bombardování 22.5.1945 dostal sousední dům ze strany Palackého náměstí přímý zásah a část domu Veselých se zřítila. Po více než 50 let zde bylo proto prázdné místo. Nyní je tento prostor zastaven moderním proskleným rohovým domem.
Podívejme se na pravou stranu Jungmannovy ulice, dnes již neexistující. Dům s firemním štítem „Oděvy“ patřil Zelenkovům. Pan Zelenka vlastnil obchod s konfekcí a jeho syn Bedřich Zelenka je známý scenárista, redaktor a dramaturg. Na své rodné město vzpomíná v rozkošné knížce „Capitolky ze života mého“. Vedle obchodu s konfekcí bývalo knihkupectví Josefa Nývlta. Část knih míval uskladněných ve sklepě svého domu a na to doplatil při povodni v roce 1947. Jungmannova ulice byla zaplavena a voda vnikla i do sklepů. Namočené knihy pak prodával Josef Nývlt po koruně.
Dalším domem na pravé straně obrázku býval hotel. Původně se jmenoval podle majitele „Hotel Vorlický“, pak „Hotel Čechura“, pak „Státní Hotel“, a nakonec ho mnozí pamatují pod názvem „Hotel Sport“. Vedle hotelu býval nízký dům s výčepem a hospodou. Za ním byla první kralupská drogerie Josefa Kysely. Jeho rozsáhlý sortiment zahrnoval i chemické látky pro průmysl, řemesla a hospodářství. Před první světovou válkou u něj nastoupil jako praktikant Jan Vaněk, známý z Haškova románu „Osudy dobrého vojáka Švejka“. Nad drogerií v dalším nízkém domku č.p.75, který kdysi patřil paní Klejzarové, začínala v roce 1888 svou činnost městská spořitelna. Za dva roky nato 4.září 1890, při velké povodni, zaplavila voda přízemní místnosti spořitelny a spořitelna se odstěhovala do domu č.p.5 u kostela. V domku č.p.75 bylo později knihkupectví a papírnictví Bohdana Bitmana (vydavatele četných kralupských pohlednic) a pod ním hodinářství Františka Thiela. A poslední dům vpravo v horní části ulice postavený šikmo vůči řadě ostatních domů, byl výstavný jednopatrový dům Masnerů. V druhé polovině 19. století v něm byla pošta, později prodejna novin. Dům byl ve dvacátém století zmodernizovaný a v roce 1945 těžce poškozený při náletu, ale opět opravený. Po válce v něm byla otevřena první kralupská samoobsluha. Nakonec musel ustoupit přestavbě dráhy v letech 1984/1986, kdy byla celá tato pravá část Jungmannovy ulice zbořena. Je neuvěřitelné, že za blokem domů na pravé straně ulice byly v malém prostoru mezi domy a dráhou ještě dvorečky. Dům na konci silnice uprostřed obrázku už nepatří do Jungmannovy ulice. Je to dům „U Hájků“ na rohu Husovy ulice.
Na druhém obrázku je zachycena tatáž ulice o sedmdesát let později. Všechny domy levé strany ulice jsou zmodernizovány. Dům pekaře Ladislava Hrdiny je zvýšený o jedno patro. Pravá strana ulice je již bez domů. Na jejich místě je drážní těleso. Takto vypadala Jungmannova ulice dva měsíce po velké letošní povodni.


Ing. Josef Stupka