Sezóna skončila. Béčko postupuje do krajského přeboru

Po vítězství 5:3  v posledním kole v Libčicích se konečně podařilo našemu béčku postoupit do krajského přeboru. Znamená to, že především naši mladí hráči - Slapnička, J.Žamboch, Paluka a Morávek, dostanou možnost zahrát si kvalitnější soutěž. A i když od týmu nelze čekat žádné velké výsledky, určitě to bude znamenat cennou zkušenost. Zvlášť, když je v týmu podpoří takoví zkušení borci, jako Martinec, Popelka, Pospíšil, Seiner, Lánský či Šavrda.

Zápas v Libčicích se vyvíjel jednoznačně v náš prospěch - první vyhrané pozice dosáhl Standa Bulva, ale nakonec ho v zápise předhonil Slapnička a vyhrál dřív, protože jeho soupeř přehlédl ztrátu materiálu. Brzy jsme vedli 4:1, když svou výhru přidal Seiner a další dva půlbody taktickými remízami Martinec s Pospíšilem. Tři poslední partie dohrávali naši hráčivšechny s lepšími pozicemi, ale nakonec vyhrál jen Kopecký, protože zbývající dva - Palas s Popelkou již ve chvíli, kdy bylo o zápase a o postupu rozhodnuto, ztratili koncentraci a materiál.

Céčko mezitím na domácí půdě bojovalo s přímým konkurentem béčka o postup - se Slaným. Nevyplnily se prognózy o snadné výhře hostů. Již po hodině hry nabídl procentuálně nejlepší hráč hostujícího týmu Bouda remízu našemu mladému Žambochovi a ten ji přijal. Pak rychle za sebou prohráli Dolejší a Korbel, ale na osmé šachovnici hrající Morávek získal do koncovky pěšce a podobnou výhodu navíc s útokem měl i R.Žamboch na první šachovnici. Pěkná kombinace se vydařila i stále se lepšícímu Palukovi. Morávek nakonec partii jen remizoval, protože svou výhodu už nemohl uplatnit v koncovce nestejnobarevných střelců. Když prohrál Lánský, rozhodovalo se za stavu 3:4 v partii kapitána Šavrdy. Mírně lepší koncovku mohl zkusit hrát na výhru, ale mezitím jsme se dozvěděli o výhře béčka, takže nebyl důvod, proto nabídl remízu. I když jsme tedy nejtěsnějším poměrem prohráli, nelze než hodnotit nedělní vystoupení kralupských šachistů za úspěšné.

Fotoreportáž ze zápasu Kralupy C-Slaný připravil Jiří Herain

 odkaz na celkové výsledky - zde

Bakov-Kralupy 4,5:3,5

Kralupy-Příbram B 4,5:3,5

Kralupy C – Libčice 3:5, Stochov – Kralupy B 2:6

Kralupy - Žebrák 6,5:1,5

Kladno-Kralupy 5:3

4.3.2007

V zápase pravdy jsme opět podlehli nehostinnému prostředí kladenského energetického centra a silnému týmu domácích posílenému tradičně o silné rakovnické hosty. Přitom právě oni dva na prvních dvou šachovnicích vypadali nejprohraněji. Ovšem zatímco Honza Štursa bílými Plívu porazil, Honza Skřivánek proti Satranskému nevyužil velkou poziční výhodu a pěšce víc, zapletl se do křížových vazeb a partii ztratil. Na třetí šachovnici Jarrah černými sice nejprve remízu odmítl, ale pak se ukázalo, že jeho věž na druhé řadě po výměnách ztrácí sílu a raději ji opět sám nabídl a soupeř ji přijal. Burda na čtvrté šachovnici nesehrál partii dobře a  po matném výkonu celkem brzy prohrál. Hodně dlouho se naopak bránil Kopecký s pěšcem méně, dostal soupeře i do časové tísně, ale hned po ní již pro domácího hráče nebyl problém partii rozhodnout. Gruber hrál hodně aktivně koncovku se čtyřmi střelci a čtyřmi věžemi, tentokrát byl v časové tísni on sám, ale na víc než na půl bodu ta pozice nebyla. Na sedmé šachovnici zazářil Maršálek, který hrál ve srovnání s minulými zápasy o mnoho rychleji a partii zakončil krásným matovým útokem s obětí figury. Naopak na osmé se nedařilo Žambochovi, jemuž překvapivě nesedla složitá pozice s mnoha taktickými obraty.

    Satranský-Skřivánek      Štursa-Plíva

    Gruber-Švadlenka            Žamboch-Abrahám  Se2??? (Sxe4!!)

  Sokol-Maršálek: ...Jc3+!!!

Kralupy-Mělník 6,5:1,5
Jak nehrajeme v sokolovně, tak to jde

18.2.2007

 Jak vypadalo krok za krokem naše vysoké vítězství? Po první hodině hry tomu ještě nic nenasvědčovalo. Maršálek ji sice téměř celou spotřeboval na svých prvních deset tahů a blížil se do obvyklé časové tísně, Háse získal pěšce, ale soupeř měl kompenzaci v dobré souhře figur, trochu divoce stály pozice u Burdy a Grubera (ale ten měl za to taky pěšce) a Kopecký jako jediný vyměnil dámy. Ale zápas teprve začínal. V druhé hodině hry Luboš trochu zrychlil, takže se jakž takž držel v časové normě, a to i přesto, že se ho soupeř Pokorný svými hlasitými poznámkami a vzdechy a neustálým půjčováním a dopisováním partiáře na Maršálkův čas snažil psychicky rozhodit. Na první šachovnici se odehrávala zajímavá strategická bitva těžkých figur a střelců a na druhé šachovnici musel nevidomý Petr Kopřiva neustále řešit problémy všech figur na šachovnici, protože náš Jarrah s vyhýbal jakýkoliv výměnám. 

Na začátku třetí hodiny se začínalo vyjasňovat. Své partie vylepšili Gruber i Žamboch, Háseho soupeř ztratil kompenzaci, ale Pavlovi zůstali čtyři pěšci proti třem na královském křídle a po dámě a věži. I Burda se několika vtipnými obraty a lepší orientací v oboustranných vazbách vymanil z hrozících matových problémů. A ještě než třetí hodiny hry skončila, vedli jsme 1:0, když Žamboch uplatnil sílu figur v centru šachovnice a soupeř nezabránil materiálním ztrátám. Háse svého pěšce navíc "vtipně" ztratil a Kopecký šel do čtyřvěžové koncovky o pěšce slabší. V obou těchto partiích zazněly nabídky remízy a nebyl přijaty. Na třetí šachovnici ji odmítl náš šachista, na 5. naopak soupeř. Pěkný matový útok s obětí figury pak předvedl Štursa, a i když se soupeř bránil zuby nehty, ten mat nakonec skoro dostal. Tah před ním vzdal. Háse se pokoušel využít horšího postavení černého krále, tlačil své pěšce dopředu a hrál remízovou koncovku na výhru. Tak trochu asi opisoval od vedle sedícího Romana Burdy, protože jeho vidět hrát tuhle koncovku s Břečkou, to byl koncert. Hotové Rudolfinum. Mistr prosadil své dva spojené pěšce až na druhou a třetí řadu a nedal soupeři šanci. Po jeho zapsané jedničce byly uzavřeny remízy ve zmíněných remízových partiích Kopeckého a Háseho. Jarrah využil Kopřivovy blížící se časové tísně (10 minut na 20 tahů) a obětoval na f2 figuru, aby situaci zamotal. Efektní útok zakončil výhrou. Jeho partie kandidovala na cenu za krásu, a to i po pozápasové analýze v našem tréninkové centru Barsini, ovšem teprve domácí rozbor ukázal, že postup nebyl zcela korektní, a že se soupeř mohl ubránit. Zajímavé věci se v souvislosti s časem děly i na 6.a7. šachovnici. Zatímco jsme všichni sledovali nijak překvapivou, ale také nijak zvlášť dramatickou časovku u Maršálka, Gruberův soupeř Nývlt na časovou kontrolu, alespoň podle svých vlastních slov, zapomněl a spadl ve 24. tahu. V tu chvíli ovšem už náš kapitán stál velmi dobře. Dohrával tak nakonec jedině Maršálek, který v koncovce nestejných střelců s méně pěšci a zase s málo časem bojoval o remízu, ale nakonec ji zkušeně uhájil. (text RZ, foto J.Herein

Štursa-Drábek: Sxh6!!!   Kopřiva-Jarrah: Jxf2!!!      

Břečka -Burda po 25. tahu černého  a tatáž partie po 49. tahu, kdy bílý vzdal.

Závěrečná pozice partie Nývlt-Gruber    Závěrečná pozice partie Maršálek-Pokorný

Lysá - Kralupy 6:2 (7.1.2007) Štursa 1, Jarrah 0, Burda 0, Háse 0, Kopecký 0,5, Gruber 0, Maršálek 0,5, Žamboch 0)

Na žádost četných příznivců těchto webových stránek sice se zpožděním, ale přece zveřejňujeme komentář k nešťastnému zápasu kralupského Áčka v Lysé. Těžko se píše o zápase, který skončil vysokou prohrou 2:6. Ale na druhé straně právě takové duely plné napětí a zvratů mohou přilákat ke zvolenému druhu sportu příznivce a hráče na celý život. Tomuto zápasu nechybělo nic z toho, co dělá ze sportu podívanou, doslova šou  (show pro ty vzdělanější) – tedy, pokud by se jednalo o cokoliv jiného než šachy. Účastnily se ho hvězdy (mezinárodní mistr Neckář), nastala překvapení (právě on prohrál s naším Štursou), k vidění byly divoké časové tísně a blicky (bohužel na ní doplatil Jarrah, který mohl získat všechno, co chtěl – figuru, dámu, dát překrásný pětitahový mat po oběti dámy, ale stejně svou partii nakonec prohrál), krátké doslova velmistrovské remízy (kterou Kopecký jako černý se silnějším Postupou rád přijal), útočné varianty na královskou rošádu (kterou ovšem ani Gruber, ani Maršálek nedotáhli), oběť figury za strategickou převahu pěšců v centru (ale ani takovou lahůdku Žamboch vyhrát nedokázal a prohrál vinou časové tísně a své vlastní blbosti) a dokonce i ostrý útok na krále v centru, který se bohužel odehrál na šachovnici Romana Burdy a on byl tím, na koho se úspěšně útočilo, i když naopak on hrál královský gambit a chtěl útočit sám. Snad jen Pavel Háse prohrál docela normální partii přehlédnutím ztráty figury a zbytečně může každému kolem dokazovat, že v té chvíli stál ne-li hodně dobře, tak přinejmenším vyrovnaně.
Zároveň je ovšem také pravda, že pokud zrovna takové zápasy mají rozhodovat o úspěchu či neúspěchu týmu v celé sezóně, tak nelze nic jiného než si říct, že míč je kulatý a zelený je strom života, ačkoliv koruna je rozvětvená více než jsme ochotni si připustit. Pokud zápas skončí 2:6, ale mohl podle situací na šachovnicích dopadnout i 5:3  pro nás, pak není lehké odhadovat naše příští výsledky. Ještě že se na naše zápasy nedá vsadit ve Fortuně. Jinak je také zajímavý výsledek bílých figur, které prohrály 0:4, zatímco černí hráli 2:2.
Ano, objevily se náznaky řešení. Kamal tvrdí, že bychom si měli v určité fázi přesednout. Něco na tom bude, protože po zápase víme všichni nejlépe, jak vyhrát partii těch ostatních. Háse říká, že by bylo lepší nehrát a stále nabízí své pauzírování. Žamboch je přesvědčen, že máme slabiny v tréninku. Stylem „pane vrchní, noste na dveřích a pište hráběmi“, se do ligy nedostaneme!!! Kapitán Gruber bude muset v několika příštích zápasech kvůli absencím zamíchat se sestavou, ale zdá se, že ani výsledky a hlavně výkony hráčů v béčku k žádnému přílišnému optimismu svádět nemohou. A tak: sportu zdar a šachistům zvlášť.

Kladno  B  -  Kralupy    4 : 4

 První hořkou pilulku sezóny muselo šachové Áčko spolknout 27.listopadu 2006 v 3.kole KP, kdy jsme nakonec bojovali o remízu s podceňovaným týmem „rezervy“ Kladna. Kladeňáci měli na všech šachovnicích svá ELO hodnocení o 200 až 300 bodů nižší a my si tak prakticky mohli ověřit, že ELO ještě zápas nevyhrává…
Již po dvou hodinách hry byl pohled na naše pozice neradostný. Roman B. ztratil figuru, Pavel Háse 2 pěšce a byl pod palbou, černě se vyvíjeli i partie Honzy Štursy, Luboše Maršálka a podezřele stál v jednu chvíli i Jirka Kopecký. Svoji výhodu ze zahájení tak stupňovali pouze Kamal, Miloš a Roman Žamboch, což by nestačilo ani na remízu.Před 1.časovou kontrolou skončily pouze 3 partie.
Pavel Háse nesehrál šťastnou partii, soupeřovy figury se rychle po zahájení rozehrály a když Pavel začal ztrácet i pěšce s trvajícím útokem soupeře, bylo na čase se vzdát. Vyrovnal Kamal Jarrah. Soupeře k ničemu nepustil (dokonce ani k rošádě J ), stupňoval tlak na krále, který se při vyčištěném centru šachovnice neměl kam schovat a soupeř se před závěrečným smrtelným útokem vzdal. Bohužel jsme ale za chvíli opět prohrávali. To vyvrcholila partie Luboše Maršálka, který pojal partii útočně, ale při oboustranných akcích na opačné rošády byl přeci jen pomalejší než soupeř…(Sám k tomu říká: „soupeř rozehrál zahájení velmi příjemně a já stál již ve 14. tahu na výhru! pak jsem byl asi chvíli duchem mimo a když jsem se v 18. tahu vrátil, tak mne to, že se pozice na šachovnici skoro vyrovnala rozhodila  natolik, že jsem začal hrát tak, že mi to teď po partii připadá až legrační.  Dr. Chocholoušek ale říká "to se stává maximálně jednou za deset let")
Za tohoto stavu naštěstí svou ztracenou figuru vybojoval zpět Roman Burda při věžovce s čtyřmi pěšci na obou stranách vypadala partie na remis, ale povel zněl jednoznačně: situace se nevyvíjí dobře, bude třeba dále hrát. Pozice byla ale natolik jasná, že ani známý odborník na věžovky Roman s tím nic nevyvedl.
To již dohrával i Miloš Gruber. Soupeř odpor příliš nekladl, Miloš toho u partie moc vymýšlet nemusel, při přechodu do věžové koncovky získal pěšce, kterého uplatnil k zisku celého bodu.
Zbývající 3 partie skončily až těsně před vypršením šesti hodin určených na celou partii! První dohrál Honza Štursa, který hrál nakonec s dámou a dvěma postouplými pěšci (ovšem stejném počtu pěšců) proti dvěma věžím, ale oba nevhodně umístění králové dávaly možnosti oběma stranám ukončit přinejhorším partii věčňákem – remis. Remízou skončily i obě zbývající partie. Roman Žamboch hrál sice koncovku s pěšcem méně, ale soupeři zbyl nakonec jen ten, což při dobře postavených králích k výhře nestačilo a Jirka Kopecký se sice snažil vykouzlit výhru v koncovce J+3P proti S+3P, ale výhra tam nakonec v mnohatahové, prakticky vynucené,  variantě na závěr o tempo nekonala. Škoda, ale upřímně – vyhrát zápas bychom si v neděli nezasloužili. Bílými to ještě jakž takž šlo – 3:1. Ale černé figury ostudně prohrály 1:3.

MG

Kralupy - AŠ Mladá Boleslav 5 : 3

Neděle, 12. listopadu 2006

Skřivánek-Vichnar: V partii přišlo Jc3 a po odpovědi černého d2 se bílý za chvíli vzdával. Naději na záchranu dával postup: Vxd3 Da1+, Db1 Dxb1, Kxb1 Vxd3, Jf6 s dalším Sg4.

Na druhé šachovnici si Štursa černými pěkně poradil s nástupem soupeřových bílých pěšců na dámském křídle. V závěru partie rozhodla souhra jeho dámy a černopolného střelce.Musel se ovšem vyrovnat s obětí figury, kterou by v případě okamžitého  přijetí partie skončila remízou věčným šachem. Ale toho si náš zkušený hráč byl dobře vědom.

Žáček-Štursa: Po okamžitém fxe6 by byla remiz.V partii přišlo Dd2 + Kh3 a Dd7. Jezdec se dostal do vazby a byl bratelný bezbolestně.

Moc hezká partie se odehrála na třetí šachovnici. Kryšpín, který v minulém kole překrásným útokem rozdrtil kladenského Gutmana se pro změnu tentokrát jen díval, co s ním dělají útočící figury našeho Jarraha. Ten svůj útok převedl v zisk dvou pěšců, což nakonec ve věžové koncovce stačilo k pohodlné výhře.

Jarrah-Kryšpín: Bílý se v pozici na diagramu rozhodl obětovat dámu za mat. Přišlo Je4!!! Černý dámu nemůže brát.

Pavel Háse bohužel svou první partii po opět po roce za Kralupy prohrál, když soupeř v koncovce lehkých figur transformoval svou výhodu dvojice střelců do zisku pěšce a stačilo to k výhře. Pokud se Pavel řídí heslem první vyhrání z kapsy vyhání, proč ne. Jeho výhry v dalších zápasech budou důležitější než tato porážka, která nic neznamenala.

Jeřábek-Háse: V pozici Pavel zahrál Je6 a přehlédl, že po Sxe5 fxe5, Jf3 nemůže krýt napadeného pěšce z f6, protože přijdou vidličky Jg5. Možná v pozici na diagramu stačilo h5.

Kopecký vsadil na 5. šachovnici všechno na útok a doslova zdecimoval soupeře na jeho 8. řadě. Pomohla mu v tom překrásná oběť, která je vidět na následujícím diagramu:

Přišlo Jxg5 a partie je v podstatě u konce.

Kapitán týmu Miloš Gruber na 6.šachovnici šel odvážně štítem a mečem neochvějně za vítězstvím, a dopadl jak rytíři křižáci v bitvě u Sudoměře. Obětoval jednoho pěšce, pak druhého, pozice byla stále horší a horší, a nakonec ji prohrál, i když možná drobnou naději na záchranu měl, ale opět neposlechl známé pravidlo, které prosazoval už před dvěma stoletími známý švýcarský teoretik André Cherón - věž je nejlepší na třetí nebo šesté řadě.
Mělo přijít Vb1+ a Vb3 a černý měl šanci partii rzemizovat.

Luboš Maršálek zvítězil znovu po velmi trpělivé a zpočátku přesné hře. Sice v závěru svým jediným zaváháním dovolil soupeři hru nečekaně a překvapivě vyrovnat, ale v pravou chvíli včas rozpoznal krásu své pozice a efektně partii zakončil. 
Bílý zahrál Sf6!!! Černý nemůže střelce brát, protože pěšec by šel až do dámy.

Žamboch mírnou lstí získal ve střední hře pěšce, a pak už potřeboval jen zbavit aktivity soupeřovu dámu, aby se mohl dostat k jeho uplatnění. Povedlo se. 
Bílý zahrál Kc2 a teprve po tahu pěšcem d3 pochopil, že černý nebude nijak svého jezdce zachraňovat, ale postaví si dámu.

Úholičky-Kralupy 3,5-4,5

Neděle, 29.října 2006

Za okny zuřící podzim a v budově úholičského obecního úřadu jen pár hodin po změně letního času zpět na středoevropský začíná 1. kolo krajského přeboru mezi domácími a hosty z Kralup. Takto začínáme již třetí rok po sobě. Když se domácí ještě jmenovali Roztoky a hráli ve staré sokolovně, jezdili jsme za nimi vždy v únoru nebo v březnu. Byla tam hrozná zima a málokdy se nám tam dařilo (tam někde vznikl pověstný kralupský syndrom sokoloven, který se ještě občas projeví, když hrajeme v Mělníku, v Rakovníku, na Emerge nebo v Bakově). I když poslední dobou už to nebývá tak hrozné, pořád na některého z nás jdou z kruhů a koní našíř mrákoty. Zápasy s Úholičkami bývají vyrovnané a tenhle poslední prakticky kopíroval náš souboj z roku 2004. Tehdy jsme také podlehli na prvních třech šachovnicích, abychom na zbylých pěti zápas otočili. Letos vyhrál jako první Burda. Bylo trochu nostalgické sledovat jeho partii s Jirkou Vaněčkem, protože jsme dlouhá léta byli zvyklí spíše sledovat jejich duely s obrácenými sympatiemi. Vždyť Jirka sehrál za Kralupy tolik pěkných partií. Nyní se tedy snažil urvat bod proti nám, ale udělal chybu, že se snažil příliš brzy partii zjednodušit a přejít do koncovky. V těch však bývá Roman Burda jak ryba ve vodě a rychle to potvrdil. Věčným šachem dosáhl remízy Framberk s Jirkou Kopeckým.v partii, ve které měl sice jako bílý optickou převahu, ke spokojenosti mu však chyběla rošáda a hra obou věží, protože čas k jejich vývinu by náš hráč jistě využil ke znatelnému vylepšení pozice. Oba soupeři toho spolu už sehráli v životě dost na to, aby věděli, co jeden od druhého mohou čekat, a tak byla remíza celkem logickým výsledkem. Další partie končily až v době časové kontroly. Žamboch přehrál svého soupeře přímočarou hrou na krále -otevřením g a h sloupce a jejich obsazením věžemi si vybudoval prostor, který mu obětí figury a následně kvality pomohl získat soupeřovu dámu a kolem jeho krále vyplést matovou síť. Udělil si tak zároveň i cenu za krásu – za nejlepší partii zápasu. Pak sice Úholičky snížili na první šachovnici, protože Skřivánek pod vlivem přílišného uspokojení ze své pozice odmítl ustoupit jezdcem na kraj šachovnice (prý když hraje na první šachovnici, tak přece nemůže dělat tak nelogické tahy – to je vidět, že se neúčastní kralupských tréninků, protože to by teprve viděl, kolik bodů už přinesl klasický „Gruberův kůň“ neboli „gruberáček“ na kraji šachovnice svému kmotrovi), posadil ho do centra a to byla chyba. Soupeř Vanka obětoval na f7 a získal figuru. Honza Skřivánek se pak s jedním střelcem proti dvěma ještě snažil kalit vodu, ale marně. Kvůli bodu f7 prohrál i Jarrah. Také jemu tam soupeř obětoval a získal pěšce. Bohužel už v šestém tahu. Teprve potom si ještě Kamal zahrál šachy, ale už bylo pozdě. Partii sice hrál dlouho, ale pořád tahal za kratší konec a nezachránil ji. Naše vedení na 3,5:2,5  rychle zvýšil Luboš Maršálek. U něj po rychlých výměnách na začátku partie přešla ze zahájení téměř ihned do koncovky, kde se Luboš musel nejprve vyrovnat s tím, že má slabinu na c6. Koncovka jeho jezdce proti střelci byla nakonec dobrá hlavně proto, že oba hráči k jedné lehké figuře měli i věž a ta Lubošova byla výrazně lepší. Právě souhra jezdce s věží dovolila vybrat soupeřovy pěšce tak rychle, že si toho nikdo z týmu ani nevšiml, až pak jsme jen s potěšením konstatovali, že partie je vyhraná. Nešťastný duel sehrál Honza Štursa, který stál celou dobu lépe, ale nechal si příliš oslabit svou první řadu, na což doplatil materiálními ztrátami a prohrál. Tou dobou však již stál na výhru Miloš Gruber, jenže si cestu k bodu zbytečně zkomplikoval, protože zapomněl na pravidlo – máš-li převahu, tak zjednodušuj. Nechtělo se mu měnit koně a doplatil na to, protože se tak málem jeho král dostal do matové sítě. Soupeřovi se podařilo v jedné ze závěrečných fází partie málem dokonce dosáhnout remízy věčným šachem, ale protože chtěl asi dokonce vyhrát, tuto možnost nevyužil. Jenže Miloš stačil ještě kontrovat a přece jenom vyhrál nejen svou partii, ale i celý zápas.