Stvořidla 2005

Řečeno s klasikem, počátek této sezóny zdal se býti poněkud nešťastným. Jeden závod za druhým (pravda, byly to "jenom" sjezdy) byly rušeny, tu kvůli zamrzlé řece, onde kvůli povodni, jinde prostě jen napsali, že jsou nepříznivé klimatické podmínky. Stvořidla provázely trochu jiné problémy, nedostatek závodníků. Nakonec padlo rozhodnutí závod nerušit, takže jsme v pátek vyrazili. Sice jsme se předtím trochu míjeli s Láďou, který měl klíče od garáže, kde byl vlek, ale to už je drobný provozní problém, který znamenal jenom deset kilometrů navíc a půl hodiny zpoždění. Po dlouhém čase se sunu po brněnské dálnici, je tu pořád veselo, předjíždění pravým stoupacím pruhem a tak. Chceme se ještě podívat na dvoupatrový dálniční most přes Želivku, ale mám domluveného spicha v osm v Ledči kvůli ubytování, tak radši jedu přímo na místo. Stavíme jenom u mostu vedoucího přes Želivku na okresce. Vodu ještě místy zdobí ledové kry. Před noclehem jsme s půlhodinovým předstihem, takže jdeme na jedno do pivnice a sledujeme závěr hokeje Zlín - Vítkovice. Plyšoví medvídci vyhráli a postupují :-/ V hospodě se objeví Fohlík, akorát přijel. Jdem k autu, podáme si ruku se Zuzkou a packu s Bojarem a čekáme na pana ředitele, který nás ubytuje v hotelu "Dům dětí a mládeže". Po akademické čtvrthodince strávené kecáním volám ředitelku závodu, ta mi slibuje, že ho sežene a zavěšuje. Vzápětí přistane u chodníku škodovka a vystupuje člověk. Jestli je to on, tak mu zazvoní telefon. Zazvonil :-) Obsadíme sál ve druhém patře, nandáme lodě do chodby a vyrazíme na večeři. Večeře je obstojná a pivo (Budvar) odporné. Kluci vyráží do Rokle, já dopíjím pivko a kecám s členy Los Tragedos Technikos, kteří mezitím dorazili. Dostavuje se též Fohlík, který si vyžádá klíče neb jde spát. Je vybaven klíčemama a příkazem zamknout VNITŘNÍ dveře, aby se na něj šlo dozvonit. Za pět minut jdem. Samozřejmě jsou zamčené dveře VNĚJŠÍ, takže se nikdo nedostane zvonku ku zvonku. Kochám se nadějí, že si ze mne vystřelil a šel do Rokle. Jdem tam též. Nevystřelil. Takže resumé: Spacáky uvnitř, klíče též, do druhého patra toho moc slyšet nebude. Vidina noci strávené v baru nakonec žene kluky k tomu, že odcházejí na náměstí a začínají pořvávat na spáče. Po nějakém čase ujede Dejvovi hlas do fistule, což dostane hříšníka ven a uvolní nám tak vchod dovnitř. Dejv mi to přijde zvěstovat do Rokle, ovšem musí si se mnou dát ještě pivo, protože mě chytla žízeň.

Ráno je brzký budíček, ostatně jako vždy, když je přítomen Vašek Brožů, takže nás už po šesté začaly z tenat spánku osvobozovat něžné zvuky ešusu, papírů a igelitů, okořeněné navíc šoupáním nohou po podlaze a tlumenými proslovy. Okolo sedmé jsem usoudil, že už neusnu a povzbuzován hladem jsem vyrazil na nákup potravin. Okna aut omrzlá, ve stínu kosa, ale jinak je jasné, že se na Vysočinu dere nádherný den. V klidu posnídám čerstvé houstičky, starý salám a počtu si v čerstvých novinách, Technici odjedou a začnou vylézat i kluci. Na Stvořidla dorazíme těsně po osmé, akorát končí porada, takže jsem vybaven několika důležitými informacemi. Pro malý počet závodníků se dnes odjedou oba závody, start je posunut na půl desátou, mezi závody bude hodinová přestávka a nahoře je rozjetý bufet. Projdem si trať. Závody se tu pořádaji po několikaleté odmlce, pomáhají jim lidi ze Skalice. Začíná se o něco níž než dřív, odpadl horní úsek, start je na konci bývalé rovinky spojující oba úseky. Vody je méně, než jsem čekal, teče tak 20-25 m3/s, ale pořád je to slušný stav. Vyzvednu čísla, dohlásím Gorce, zaplatím a rozdám numera klukům. Zrušili plusy a první důsledek je tady. Startovní číslo jedna - Raab. Startovní číslo dvě - Sokol... Kajaků je něco pod třicet, singlů deset i dohláškami. Celkem něco přes padesát lodí. Závody budou hodně rodinné. Kluci vyráží na start, já se ještě chvíli flákám a pak jdu taky. Málem to nestihnu. Závod je totálně bezstresový, mám jediný úkol, udržet se nad hladinou. To se mi daří (i když v jednom případě jen tak tak), takže mne ani nemrzí výsledek. Nějak jsem se nedostal do dvou branek, v obou případech šlo o povody. Ale měl jsem jenom jednoho šťoucha, heč! Druhá jízda už byla lepší, zkompletoval jsem všech devatenáct bran, takže zlepšení ;-) Po jedenácté bylo odjeto, start druhého závodu byl určen na jednu hodinu, žádný spěch. Takže do bufetu na gulášek a kousek pivka. Zaplatíme ubytování v Ledči. Rozhodli jsme se zůstat i zítra a vyrazit nahoru na Stvořidla. Zbudeme tu sami, většina lidí odjede domů jako Technici nebo za kulturou do Lipnice jako Budějičtí :-) V jednu se začínají hrnout lodě do druhého závodu. Už to jde pomaleji, protože je závod přerušován, aby mohli proplout turisti a komerčáci. Lepším se, což znamená, že v první jízdě mám jen jednu padesátku (zase nečekaně povoda). Do druhé jízdy se málem nedostanu, protože startér začíná balit časomíru, než mu Matěj coby první startující připomene, že by si singlíři ještě teda rádi odjeli druhou jízdu a pak že už ho opravdu pustíme domů :-D Nakonec z toho je čtvrté místo v obou závodech (z osmi startujících). Dám párek, rozloučíme se s odjíždějícími, uzavřeme závody a začneme "Jarní výlet".