Pavel Rynt vyhrál, zapsal se tím mezi pět hrdinů, kteří dokázali letos za ligový tým vyhrát - Jarrah (2x), Maršálek, Skřivánek, Štursa - a tím kralupská ligová dvouletá sezóna skončila. Doufejme, že ne zase na dvacet let, jako tomu bylo před naším předloňským postupem. Nedařilo se nikomu, i když třeba Honza Štursa a Luboš Maršálek dokázali, že patří do jakéhokoliv ligového týmu, nikomu se nepodařilo táhnout Kralupy jako celek k lepšímu výsledku alespoň v jednom zápase. V posledních dvou kolech to přitom vůbec nevypadalo špatně - proti Jičínu jsme zahodili vítězství, na Dukle byly některé partie rovněž dobré (Štursa, Seifarth), ale nikdy jsme to nedotáhli.

Chtěl bych na tomto místě poděkovat za vzorný přístup Robertovi Seifarthovi. Ačkoliv se mu nedařilo hlavně v závěrech partií, (měl se silnými soupeři vždy velmi slibný nástup a ve většině jeho partií se v analýze dalo najít vítězné pokračování) nerezignoval a odehrál jako jediný poctivě všechno od začátku do konce. Musím však podotknout, že stejný přístup měli vlastně všichni hráči, a to nejen základní sestavy, takže poděkování patří všem. Vím, že je velmi nelehké nastupovat za tým, kterému se nedaří a je beznadějně poslední, ale aspoň tuhle část jsme zvládli na výbornou a nemuseli jsme žádnou partii kontumovat.

Nezískali jsme tedy v soutěži ani jeden bod (stejně dopadl Tábor B ve skupině C). Od začátku, kdy se ukázalo, že nebude moc hrát Honza Skřivánek, bylo jasné, že bez něj na nějaké lepší umístění aspirovat nemůžeme. Se slabší formou se letos potkal i Tomáš Kučera, kterému jsem po třech prohrách v úvodních kolech už nedal moc možností si výsledek napravit, za což se omlouvám, sám se sebou nemůže být příliš spokojený ani Jirka Kopecký, který naopak dostával více prostoru než loni, ale dělal příliš často velice jednoduché chyby, a hlavně jsem zklamal především sám sebe já osobně. V prvním kole proti Liberci jsem nedotáhl do konce jednoduše vyhranou koncovku a pouze zkorigoval remízou na konečných 0,5:7,5, čímž jsem asi urazil šachového pánaboha, protože pak už jsem moc šancí nedostal. Přiznávám, že jsem z celkové beznaděje týmu byl sám trochu rozčarovaný, na partie se pořádně nepřipravoval a podle toho dopadaly.
Další příčinu našeho neúspěchu vidím v tom, že jsme čistě amatérský tým, zatímco většina ostatních účastníků naší skupiny mají šachy založené na poloprofesonální bázi a jejich především hostující hráči dostávají finanční odměny. Letos, narozdíl od loňské sezóny, prosté nadšení nestačilo. Vždy jsem říkal, že pokud si mám jako kapitán vybrat, tak raději dám prostor domácím hráčům, ať si zahrají, než abych nakoupil drahé posily, kvůli nimž se budou kralupští šachisté na ligu chodit jenom koukat a nazahrají si. Nehledě na to, že na ty posily ani peníze nemáme, protože TJ Kralupy se tváří, jako by náš oddíl ani neexistoval a doslova nám napsali, že o nás nic neví (ačkoliv už 12 let provozujeme tyto webové stránky spolu s ostatními sportovními oddíly - ale vedení TJ asi internet nezná). Skromné částky od našich dvou sponzorů stačí jentaktak na uhrazení cestovních nákladů.
Možná je na čase tento přístup změnit. Možná je nutné více trénovat a třeba zkusit najít i peníze na trenéra. Možná je nutné tým omladit. Skutečně nevím. Vedení týmu bude v nové sezóně jiné, třeba se zlepší i hra. Přeji nám všem v příštím roce více štěstí.                                                                        Roman Žamboch