V Mladé Boleslavi 4:4 a postupujeme!!!

Když se hodně chce...

 3.4.2011 Výsledky zde 

   Vzpomínám si dobře na to krásný smutný ráno, kdy jsem mámě, otci, lehce sbohem dal .... Tak začíná jedna stará krásná písnička od Rangers. Vzpomínám si dobře na ten letní podvečer, kdy jsme loni v žižkovské hospodě Nad Viktorkou spolu s Kamalem a Tomášem Kučerou vytočili telefonní číslo Lukáše Jandourka a spíš jen tak sondovali, jestli by si nechtěl zahrát za Kralupy pár  partií v nadcházející sezóně. Nakonec z toho vzniklo hostování tří neratovických posil. A právě Lukáš svou heroickou výhrou rozhodl v poslední partii sezónu o našem postupu.
   Trochu jsem si před zápasem nadával, že jsem před sezónou víc neuvažoval o sestavování soupisky. Na rozhodující zápas do Boleslavi jsme totiž jeli v nevýhodné pozici, protože tři ze čtyřech našich klíčových hráčů (s ELO nad 2100) měli černé figury. Nakonec jsme černými uhráli 3 vítězství, zatímco bílými pouze jedno jediné, zato nejhezčí - jak Aleš Palas rozebral Jačka st., na to asi dlouho nezapomene. Taky jsme jeho zásluhou vedli po třech hodinách hry 1:0. V tu chvíli stál již chvíli dobře Štursa, takže když Žamboch zvyšoval na 2:0, věděli jsme, že to bude za chvíli tři a stáli jsme před otázkou, kde vzít ten zbývající bod. Přiblížila se první časová kontrola a všude se blicalo. V této fázi zápasu své dobře rozehrané partie ztratili Karel Slapnička a Pepa Purnoch, chvíli bylo vyrovnáno, pak podle očekávání vyhrál Štursa a zase na první desce prohrál Martin Bargel. Za stavu 3:3 to vypadalo, že by Kopecký i Jandourek mohli odremizovat. Jenže Kopecký koncovku nezvládl a prohrá, takže to bylo na Lukášovi. Ten nakonec po 116 tazích a šesti hodinách hry svého soupeře udolal. Více si přečtěte v jeho komentáři na neratovických stránkách zde: Mockrát jsme byli v průběhu jeho cca 70minutové permanentní blicky 1-2 vteřiny od prohry, ale vždy to nějak stihl a hodiny mu přičetly dalších třicet vteřin na příští tah. V již prohrané pozici nakonec spadl praporek jeho soupeři, kterému patří velké uznání, protože se bránil víc než vynalézavě. Psychicky náročná partie, jejíž aktéři byli v samém závěru víc než hodinu obklopeni všemi ostatními hráči, nemohli se vinou vražedného tempa ani pohnout, rozhodovala o všem. Hlavně o historii šachu v Kralupech. Lukáš Jandourek se do ní svou výhrou zapsal a za odměnu získává doživotní právo bezplatného startovného na všech turnajích, které bude ŠK Kralupy v příštích letech pořádat.
   Pochopitelně, že poděkování patří všem, kteří se o tento úspěch zasloužili. Nejen tedy sestavě, která nastoupila na závěrečné utkání. Vůbec - je zajímavé, že za celou sezónu jsme ani jednou nenastoupili ve stejném složení. Vždy hrála jiná sestava. Pro kapitána bylo velmi příjemné (i když nikoli jednoduché) řešit, kdo nastoupí, protože na rozdíl oproti jiným sezónám nebylo nutné hráče přemlouvat. Naopak - na každý zápas bylo připraveno nastoupit pět dalších silných hráčů. Kromě těch, kteří byli jmenování výše, patří tedy uznání a poděkování za letošní sezónu Honzovi Skřivánkovi, Tomáši Kučerovi, Kamalovi Jarrahovi, Miloši Gruberovi, Karlu Martincovi a Pavlovi Popelkovi, protože ten ačkoliv nakonec ani jednou nehrál, tak při velké většině zápasů fungoval jako poslední záchrana a byl připraven naskočit na poslední chvíli, kdyby se něco někde zvrtlo.
   Na podrobnou analýzu bude ještě asi prostor, ale trochu už teď si dovolím shrnout příčiny úspěchu:
 - přítomnost neratovických posil - zejména jejich chuť hrát na výhru za všech okolností. Díky tomu jsme otáčeli náš tradiční výsledek z minulých sezón 3,5:4,5 v náš prospěch. (Martin Bargel na 1.šachovnici získal 5 bodů ze sedmi partií - klobouk dolů);
 - návrat Honzy Štursy do Kralup. Právě on to byl, kdo před dvaceti lety zažil ligovou atmosféru, pak se odstěhoval, získával ligové zkušenosti za jiné týmy, hlavně za Vrchlabí, loni u nás hostoval a nyní se stal znovu kmenovým hráčem - vlastně jediným s takovými zkušenostmi. Jeho jarní forma byla podstatným přínosem.
 - znovunarození Aleše Palase - po trochu rozpačitých letech, kdy se šachy končil a zase začínal, najednou naskočil do rozjetého vlaku, chtěl hrát, obětoval tomu co mohl a stal se králem osmé šachovnice, s jedinou remízou a jinak samými výhrami (nehledě na to, že i tu remizovou partii mohl vyhrát, ale remíza znamenala jistý úspěch družstva). Právě Aleš se stal hlavním motorem postupu, protože on nás k němu motivoval a tlačil svou vůlí a přispíval svými body;
 - ale nebyl to jen Aleš - svými výbornými indiviuálními výsledky přispěli i další a takhle vysoceprocentní úspěšnost nemá žádný jiný tým: Palas - 93,75%, Jandourek-83,33%, Žamboch-72,22%, Bargel-71,43%, Purnoch-70%, Štursa-60%
 - výborný los - zlatá ruka Tondy Šperlicha při loňském losování nás zachránila od cest do Příbrami, do Rakovníka, do Říčan a naopak rozhodla o tom, že soutěž vyvrcholí tímhle vzájemným zápasem o postup v boleslavské sokolovně, kde se nám v minulosti většinou dařilo.
TAKŽE VZHURU DO LIGY!!!
-

Vodička-Jandourek Tahle pozice po předposledním tahu bílého znamenala náš postup. Černý si v následujícím 116. tahu postavil dámu a bílý o jedno tempo prohrává. Už nehraje roli, že svůj další tah nestihne udělat, protože na hodinách mu svítí všechny nuly.	Crha P.-Žamboch R. V oboustranně ostré pozici má černý napadenou dámu a hraje Dg4! Bílý najednou zjišťuje, že g3 jako obrana proti matu sice stačí, po Dh3+ a ústupu Kg1 však přichází o jezce Dxh4!! S figurou více už pak partie moc dlouho netrvala.

Postupující tým po rozhodujícím zápase

Začínáme. Atmosféra je napjatá,ale korektní. V hrací místnosti hraje i Céčko Sokola proti Pečkám a padá zlomený věšák.

Ještě přesně zapsat jména a jde se na to. Soupeři na páté šachovnici (Horák-Štursa) opakují svůj nedávný duel ze zápasů béček. Tehdy se ještě boleslavský soupeř Honzovi vysmekl a remizoval. Tentokrát už ne.

Rozhodčí Vašek Klain ještě kontroluje hodiny a dává pokyn - černý může spouštět:

Začíná partie Vodička-Jandourek. To ještě ani jeden z nich nevěděl, co je čeká.

Tady už to mají za sebou.

Fakt jsem to mohl hrát lépe? Teď to ještě nevěděl, co mu všechno večer Rybka ukáže!