V Libčicích zahrálo Béčko na jedničku

Neděle 12.1.2014

Podle papírových předpokladů měl náš zápas v Libčicích být jednoznačnou
záležitostí, ale to měl být náš minulý zápas proti Úholičkám také...
Naštěstí jsme si lepší start ani nemohli přát. Ani Karel Martinec
nedokáže remizovat tak rychle, jak se Pavlovi Popelkovi podařilo
zvítězit. Když Pavel opouštěl hrací místnost s podepsaným partiářem v
kapse, ponoukal jsem ho, aby se pokusil vnutit ještě do sestavy áčka,
které své utkání začínalo hodinu po nás. A jelikož své nadějně rozehrané
pozice postupně proměňovali v bodový zisk Valtera, Košičár i Morávek,
zbýval k vítězství v zápase už jen malý krůček. Bohužel tentokrát
narazil jinak spolehlivý dodavatel (půl)bodů Martinec a Konvalinka
podlehl nové akvizici libčického družstva Hořínkovi. Vítězství v zápase
jsem měl bezpečně jistit já, jenže i přes převahu získané figury jsem se
nechal v časové tísni vykolejit zápletkami (diagram 1 po 31. tahu
bílého: místo dalšího vyostření pozice tahem 31. ... Jxf2 32. Vxc5 Jxg4
jsem zahrál 31. ... Sxf2 a vzápětí ztratil figuru, ale stále s velkou
šancí na výhru) a přešel do pěšcové koncovky, která se vyhrát nedala a
zvítězil jsem jen díky tomu, že se soupeř s dostatkem času na hodinách
nechal strhnout tempem a ukvapeným 40. tahem partii odevzdal. Nicméně i
půlka bodu by nám stačila a na víc by soupeř pomýšlet nemohl.


O výsledku zápasu bylo rozhodnuto. S nestorem soupeřů, panem Tybanem,
jsme debatovali, zda v této soutěži a za tohoto stavu by měl hráč
usilovat o vítězství tak urputně, jako náš hráč Martin Benda na 6.
šachovnici. (diagram 2 - po 51. tahu černého) Převaha našeho hráče s
bílými figurami je zřejmá, počítač má v hodnocení pozice naprosto jasno.
Ovšem k výhře je potřeba udělat ještě pár přesných tahů, či spíš mít
vymyšlený plán další hry. Pan Tyban argumentoval tím, že utkání je
rozhodnuto a že koneckonců výsledky jejich družstva nejsou až tak
důležité, že hrají čistě pro radost ze hry. Já se ovšem domnívám, že
právě za této situace je možné se začít partií bavit beze strachu o
výsledek právě tím, že se buď v pozici našeho hráče budeme snažit
prosadit výhodu, či naopak v roli jeho soupeře se pokusit nápaditou
obranou partii zachránit. Je pravda, že náš hráč sice zpočátku poněkud
tápal, ale nakonec svého soupeře udolal, takže jsme odjížděli s
vítězstvím 6:2.


Š.