díl III.
To super výhodný místo na spaní je asi nejvíc na howno, protože sem nefouká a hlavně sem od brzkých ranních hodin pálí slunko, který má kurewskou sílu. Vstávám brzo, je mi strašný vedro.. Něco snídáme a pomalu jdeme na vodu. Po včerejšku jsme trochu unavený, přecejenom odcházeli jsme z dvou restauračních zařízení se zavíračkou. Sice nijak pod vlivem alkoholu, ale v kombinaci s vedrem a únavou z tréninků se to na vás podepíše. Tak jdem jezdit techniku. Jirka si stěžuje, že to je na howno, že je nějakej polámanej. Nevim. Vaříme si polifku k obědu a při obědě Jirka tak nějak do konce tejdne rozepíše rozmyslí tréninky co jakej den a kdy budem jezdit. To znamená v důsledcích mimo jiné to, že odpoledne jdeme jezdit čtvrtiny tratí a že já vymejšlim trať. Moc možností nemám, protože těch branek je tu fakt po skromnu a k tomu některý z nich jsou jenom zavěšený tak, že se musej štelovat z vody, ale výška tyček jde zase jen na břehu. Je to daný tim, co jsem řikal. Systém zavěšení je dobrej, všechno by šlo normálně ze břehu, dokonce i jen z jednoho. Ale to by se o to musel něgdo starat a udržovat to funkční. Prostě potom někdo utrhne provaz od jezdce a pak to nigdo neopraví, naopak se tam po zemi válelo několik opuštěnejch branek, který jsme my museli vůbec zprovozňovat, abysme měli na čem jezdit. No, tak jsem vymyslel nějaký tratě a šli jsme na čtvrtiny. Jezdili jsme to bez stopek, měření by bylo zdlouhavý, složitý a hlavně dost nepřesný. Midas jezdí fakt bombově. Sice to seru, to je jasný, ale to je moje blbost, loď nemá chybu. Celkem bych i řek, že to moc neseru, jen ta Trubka. Prostě to mě furt nešlo, nebo šlo. Prostě jak jsem už psal, někdy to projedu, podruhý vysmrknu a podruhý s problémama.. Zvláštní... Ale třeba Peter Nagy odpoledne s mladejma jezdil totéž co my a taky ho to jednou pěkně vyjebalo. Ale radši bych to projížděl stabilně dobře. Už jen pro ten pocit jistoty a bezpečí, to za to stojí...Po odpoledním ježdění nám Jirka naordinoval běh/bruslení. Tak se autem vydáváme o pár set metrů dál na konec hráze k cyklo-/bruslo-stezce. Abych to popsal. Tady vedou v okolí vůbec všude tyhle stezky, s nádherným hladkým asfaltem. Mraky lidí tu chodí něco dělat. Dokonce bych i řekl, že je tu víc bruslařů než cyklistů. A hlavně, takový množství a takových bab, to je až nekulturní.. Jedna ptička za druhou, dost často ji hyzdí nějaká gorila, ale to bejvá normální všude. No a taková stezka vede přímo po hrázi a boční hrázi proti proudu směrem do Bratislavy. Takže po pravé ruce Dunaj, pak i pole a nějaký stromy, za kterejma je teprv voda a po levý ruce teče nějakej závlahovej kanál a za nim je další stezka. Na obě stezky je zákaz vjezdu autům, ale na tý druhý straně normálně jezděj. Tak jsme se teda vydali sportovat proti proudu směrem bufet. Měli jsme na mysli jeden velkej bufet, kterej je vidět za Rusovcema ze silnice, ale je asi dost daleko. Jirka řikal, že jeden bufet je asi dvacet minut běhu daleko, ale že to asi není on. No nic, uvidí se. Tak teda vyrážíme. Já s Kofym, jakožto jediní neokolečkovaní (nejen mezi náma, ale vůbec jediný "pěškobusaři" na celý stezce) startujem první. Kluci maj in-liney, takže nás doženou. Omyl. První nás samozřejmě s lehkostí jemu vlastní předjel v těch mrakách super bab Luboš. Po nějaký době dorazil i Řepik, ale ten už na tom tak jistej neni. Nohy doširoka, ruce rozevlátý od těla, v kombinaci s jeho vypracovanou Rambo postavou to působí trochu komicky, ale jako žádnej tragéd nevypadal, to ne, navíc krok od kroku získával větší jistotu a bylo to znát i na pohled.. My jsme teda s Pohúdkem běželi po svejch. Vedro mi ani nevadilo, tempo bylo vyklusávací a tak jediný, co mě sralo byl tvrdej a horkej podklad a taky fakt, že vidíte tak kilák dopředu rovinu, nebo dlouhou zatáčku a furt nic. Po asi 17 minutách jsme byli u prvního bufetu. To ale bylo brzo, tak jsme běželi dál za bruslícíma klukama. Jo, David je v tu dobu něgde daleko za náma!!! Běžíme, běžíme, cíl je, abychom běželi 40 minut a abysme se sešli v tom bufetu, co jsme už minuli. Tak běžíme 30 minut a otáčíme se k bufetu. Předjíždí nás Luboš i Jirka a najednou potkáváme i Davida, kterej se na tom trápí. Ptám se ho, jak to jde a po jeho odpovědi že jo se ohlížím a přidávám poznámku v momentě, kdy kolem projeli asi tři super kuny: "Bys udělal líp, gdybys běžel s náma, vole!" Na to se ale ta jedna kuna otočila a něco mi odpověděla, že si myslela, že to je na ní... Doběhli jsme k byfé a zasedli ke klukům. Dali jsme pitíčko, hranolky, chorošně tu voněly grilovaný ryby, co tu dělali. Fakt velký kusance za 65,-, slušný, "hned jsem dostal chuť". David furt nigde. Kecáme o ženských, vodě, sportu, apod apod. klasika. David furt nigde. Luboš se teda po nějaký době vydá Daveovi naproti. My po nějakým čase taky vybíháme zpátky. Teda jenom v pozměněný sestavě, protože Kofy s Řepikem si vyměnili obuv. Kofy na bruslích vypadal o poznání líp než Jirka, ale zase narozdíl od něj pojal cestu výletověji. Co chvíli stavil a něco nám říkal, v jeden okamžik se vyhrnul za okolo prolítnuvší blondýnou v bílejch bikinách s vystrčenou prdelí s vystavenou celulitidou. Moc dlouho ale krok neudržel, protože ona jela jako ďábel. Doběhli jsme k autu, trochu rychleji než cestou tam, zasedli ke stolu, zuli se a protáhli, když po chvíli přijíždějí i Luboš s Davidem a lukujem, že David je vysmátej a Luboš takovej přešlej. Pak si všímáme, že výměna obuvi proběhla i u týdle části týmu. David si polepšil a Luboš nazval Davidovo brusle "brzdy". Prej že David jel až do toho horního bufetu, tam si dal PIVO a pak jel zpátky, kde ho potkal Luboš a když mu po chvíli pozorování nabídl pučit brusle, neodmítl. Luboš potichu litoval, protože netušil, co dostane :-). David nám řek, že na druhým břehu toho kanálu kousek dál, než jsme doběhli já s Kofym je nějaká pískovna, že tam bylo hafo lidí a i autama.. Cenná to informace, jak se ukázalo později. Po propocení celýho organismu po dnešku a i těch pár dnech jsme se šli umejt, vykoupat. Už bylo ale pokročilá hodina a voda se nejevila tak teplá jako přes den. Tak všechno proběhlo jen v rychlosti. Do vody, namydlit, smejt, trochu rozplavat a ven. Čistý spodní prádlo, čistý trika, navoněný, vydali jsme se na Furmanku za "naší" číšnicí na večeři.. Dneska jsem si dal nějakou žampionovou směsku a u Kofyho a Luboše jsem viděl nějakou směs kuřecí se smetanou, tak jsem to už plánoval na další návštěvu. Kofy s Davidem si dali kurewski pálivé Halászlé, který Kofy ani nedožral. Ale nemohli si stěžovat, protože je na pálivost naše číšnice upozornila před tím, než si objednali. Jen dodám, že Halázslé je taková nějaká rybí polífka snad z kapra, mělo to červenou barvu a asi to i pálilo.. Jirku už ale před kurewski pálivým špízem nevarovala. A to bylo fakt pálivý. David si dal na moje doporučení hejka a lebedil si.. Dali jsme nějaký to pivko a platili. Číšnice se s náma musela rozloučit, protože další dny už tam nebude, škoda. David jí dal na památku prstýnek. No, tak jsme se sebrali a šli chrnět. Dneska už jsme srali tahat se až na tribunu, v noci je krásně, teplo, tak budem spát přímo u auta. Tentokrát už jsem věděl, z který strany ráno bude svítit slunko, tak jsem se vyvalil tak, abych byl ráno schovanej za keřem.
Gory