středa 11.8.04

Ve středu ráno jsme šli de facto hned na vodu. Xnídani už jsem měl hovno, jogurt jsem sežral včera a nic víc jsem už neměl. Navíc jsme na vodu celkem spěchali, protože pak už začnou chodit Blaváci a místní, který jsou narozdíl od nás napsaný v rozpisu tréninků. Neměli jsme ani zaplaceno, jen nás něgdo několikrát upozorňoval, že jako asi bysme měli. Jenže furt nebylo komu. Dokonce tu byla nějaká iniciativa snad z Pavlový strany, že budem jezdit půlky. Mě to nejelo, byl jsem snad ještě trochu pod vlivem, trať dlouhá, peklo. Navíc mě po ránu víc pobolívaj ty záda. Od tý doby mi víc vyhovuje start závodu odpoledne, po ránu to nemám ještě rozhejbaný, ale bolí to i odpoledne, to zase jo. No prostě nakonec to jedem se sebezapřením, já to stíhám jen třikrát, protože pak jdou na vodu místní a těm se plést nechci. Peter Cibák a Tomáš Mráz. Jezdí jim to jako prase. Nakonec jsem i rád, že jsem jel jen třikrát, protože mi to nešlo ani nebavilo. Po nich šel na vodu Jura s Romanem, Jurajem a Matušem a mladejma Mikulášskejma, tak je fotím. Zašli jsme do města na oběd. Nevěděli jsme kam, šli jsme kolem Billy. Nakonec jsme šli do Loděnice, kde byli včera kluci. Říkali, jak tam je komunikativní hezká číšnice. Hezká byla, obě dvě, ale komunikativní mi nepřišly. Ono to bylo tím, že s námi nebyl Jura, ten zůstal na kanále s klukama slovenskejma. Když jsme si sedli, zjistil jsem, že mi zase vypadla záslepka blesku z foťáku. Zase proto, že už mi jednou vypadla na tom fesťáku, přímo v kotli. Druhej den jsem jí tam našel, šťastnej jako blecha. Vypadla mi tam, když jsem foťák vysoukával zpod mikiny, takže jsem měl v duchu podezření, že i tentokrát to vypadlo, když jsem si oblíkal triko. Tady v Loděnici maj menu za 70 korun. Paráda, polívka plus těstoviny, snad jen Bůh pohrdnul a dal si o pět korun dražší minutku řízeček. Čap zase perlí, že chce jen polívku, ale jakým způsobem, to byste museli vidět... Stydíme se za něho :-).. Kofy s Bohem ještě chvíli sedí, my jdem do Billy koupit si pití a něco k snědku na zejtra na horskej vejlet. Pozorně koukáme pod nohy, jestli nenajdem plastový dílek o velikosti 1,2x1,5 cm. U Billy kluky opět potkáváme, že si prej šli taky něco koupit. David se k nim přidává a po nákupu jdou ke kanálu. Pavel, Sokol a já hledáme záslepku a kupujeme epoxid, protože Pyškot dopoledne zlomil pádlo, nejspíš v poslední protivodě trati zabral o šutr pod bránou. Sokol navíc udělal docela díru do lodi a je takovej aktivní trotl, tak se do toho angažuje a že to zalepí. Epoxid maj, kupujem a jdem. Žabu cestou potkáme s jeho slečnou, vysvětluju mu, že děkuju, ale že už není potřeba stáhnout fotky, že máme notesa. Mezi panelákama potom Pavel nachází onu součástku, čímž mi dělá velkou radost. Po návratu kluci lepí. Sokol je patlal, sere se s tím hrozně dlouho, všechno přesně odměřený, profesionální přístup jo, ale zdlouhavej. Já dycky plác plác a je to, ředění by woko... A výsledek? No, zalepil mu to docela dobře, ale ono lepit takovoudle plochu ani není těžký. Navíc tam jedna bublinka je :-). Ale i tak je Pyškot rád, protože lenost je hrozná vlastnost a sám by to prostě dělat nechtěl, tak je vděčnej za to, co je. Jura si když už v tom byli zalepil nalomenej zadek, kterej pak stejně zlomil znova a obprasil hrany pádla. Trochu se mu k tomu ten mikroten přilepil víc, než čekal, ale nakonec to není překážka, ne? Odpoledne fotím naše Pavla, Davida a "hostujícího" Boha, motaj se kolem nějaký kuny, tak fotím i je :-) a i se bavím samospouští.... Po odpoledním tréninku přijel nějakej mikrobus a vysoukalo se z něj snad 20 mladejch vysokejch holek, okamžitě se opřelo o zábradlí u kanálu a vystrčily na nás pozadí. To byl pohled :-). Nějaký žirafy tam teda byly, ale o to ani tak nešlo. Prej to byly nějaký volejbalistky a někoho tu vysazovaly, nějakýho kluka, co se tu pak motal s nějakejma vodákama snad z tý Blavy. Kofy taky platí za trénink, 65 za den - to je dobrá cena, jako ve Veltrusích. Taky nám zapojujou venkovní zásuvku, takže kluci nabíjej mobily, baterky tu nechci nechat, protože to je moc na dlouho a nehlídaný je tu nenechám. Večer se jdeme do města najíst. Do stejný pizzerie co včera. Tentokrát i já dávám pizzu, nějakej ouchylnej název to mělo, ale šlo o to, že byla se sardinkama. Výborná. Do Routu66 už radši po včerejšku nechceme provokovat, tak nás zavedli Slováci do hospody na jméno si nevzpomenu. Ale sedli jsme venku v tunelu u stolu na fotbálek a po pravý straně průchodu bylo několik řad dřevěných polínek. Hospoda je to pěkná, vevnitř dřevem obložený stěny, jukebox, kulečníky, na stěnách motorky - veterány. Jawky Péráky, Pařezy a nějakej jinej kozí dech. Nevýhoda je, že hajzly jsou až v patře a uplně na konci, takže jsem radši jedno chcaní absolvoval venku za rohem. Je tu i Peťka Gažová a několik z těch mladejch místních. Dávaj fotbálek, kde zvítězí tým s míň nešikovnym nad týmem s víc nešikovným. Jedná se o Sokola s Kofym, ale nevim už kterej byl kterej :-), nesledoval jsem to. Po několika pivech kluci slovenský přicházej z procházky pro čapovaný víno a po chvíli odcházejí i s Jurou konzumovat do parku. Ptaj se jestli chcem taky, ale zůstáváme, mám nějaký tušení, že bych nemusel zejtra vstát včas na náš výlet do hor a nebýt uplně funkční, navíc by mi to přišlo divný. My tu dáme ještě nějaký pivko, Pavel navolí hity do jukeboxu, protože co tady místní vobjednávali už se nedalo snášet. Vím, že tím možná někoho naseru, ale už mě fakt sere a vytáčí, jak všude hraje Landa a jak to všichni žerou a myslej si bůhví jaká je to kvalitka a tak podobně. Nebudu tu psát recenzi, ale měl jsem možnost ho vidět naživo na koncertě, nebo stačí na tom videu k Vltava tour a už jen to je peklo. Ale to je jedno, ať si každej kdo chce co chce a co se mu líbí. Pavel objednává hit za hitem aniž by si tím byl jist. Dycky navolí kapelu, kterou mu třeba řeknem a on od nich uplně náhodou vybere pecku jako svině. Po několika pivsonech to balíme a jdeme do hajan. Kofy už ležel snad dřív nebo já nevim, nebylo mu prej dobře, tak odešel už před náma. Dokonce pak řikal, že když přicházel k loděnici, tak tam stála Lada jedné z místních rapujících hvězd, kterou jsme tu viděli objíždět okolo každou noc několikrát. Když ale muzikanti viděli, že se Kofy blíží, sbalili si svůj aparát a pokračovali ve svém turné jiným směrem. Bůh (ne Viktor) ví, co měli v plánu, kdyby Kofy nepřišel. A možná jen nacvičovali nový hit a nechtěli riskovat, že jim to ze zdejší velmi nabouchané scény vyfoukne. V noci se jednou budím, protože, jak po probuzení zjišťuju, se na mě tulí Juraj bez karimatky. Asi chce na tu mou :-). Tak ho odstrčím a o kousek se posunu a je klid a spim až do rana.