Ještě k náletu na Kralupy

V dubnovém čísle Zpravodaje se rozvinula živá polemika kolem článku prof. Fediuka "Nálet na Kralupy: stop falešné propagandě", ovšem polemika zatím dost
jednostranná. Jako pamětník oné smutné události bych chtěl do této polemiky přispět krátkou poznámkou s trochu jiným úhlem pohledu.
Vzrušená až zlobná reakce na článek
prof. Fediuka o náletu na Kralupy v březnu 1945 mě překvapila. Prof. Fediuk nedělá ve svém článku v podstatě nic jiného,
než že polemizuje s názorem, že Kralupy byly za války strategicky důležitým průmyslovým městem a že nálet na ně byl tedy z hlediska vedení války zdůvodnitelný, a
dokazuje dále, že výsledek náletu měl pro oslabení válečné mašinerie Německa nulový efekt.
Žádný z oponentů se nepokusil jeho názor věcně vyvrátit a dokázat, že nálet měl pro urychlení konce války nějaký význam a že tedy oběti mezi civilním
obyvatelstvem byly sice krutou daní válce, ale daní nikoliv zbytečnou. Ono by to asi šlo ve světle faktů o způsobených škodách dost těžko.
A tak se oponenti uchylují k úvahám, "co je hlavním účelem článku" (J. Koudelka) a L. Hrdinovi se dokonce zdá, "že je lacinou antipropagací začlenění republiky
mezi západní demokracie", což je jako ostatně celý jeho článek klasickou ukázkou staré totalitní demagogie naruby (stačí vzpomenout na "pokusy různých pisálků
narušovat přátelství se Sovětským svazem").
Proč nebrat smysl článku takový, jaký zřejmě skutečně je, tj. jako pokus hledat pravdu o oné smutné, dnes již pro většinu generací historické události a zapojit se
do tohoto hledání formou věcné diskuse bez osobních invektiv? Kdy už se to konečně naučíme?

Ing. Vladimír Chalupný