Z historie kralupského šachu (1942)

V listování naší šachovou kronikou jsme tentokrát dospěli až do roku 1924. Před 75 lety byl československý šach svým způsobem v čele světového žebříčku.
Ústřední jednota československých šachistů se stala zakládajícím členem mezinárodní šachové federace FIDE, a navíc československý tým (ve složení Hromádka,
Schulz, Vaněk a Skalička) vyhrál
první (tehdy ještě neoficiální) šachovou olympiádu, která se právě v tom roce uskutečnila v Paříži jako doprovodný
mezinárodní turnaj amatérů při řádných VIII. olympijských hrách.
Kralupští šachisté vstoupili do roku 1924 oslabeni odchodem jednoho ze zakládajících členů sdružení, Dr. Singera, jenž se odstěhoval do Vysočan. Jeho odchodu
litovali hlavně proto, že byl silným hráčem s dobrou znalostí teorie a velmi citelně ho postrádali ve dvou právě probíhajících korespondenčních partiích s Roudnicí,
které se zatím nevyvíjely nijak dobře.
Mimochodem - i s historií korespondenčního šachu je náš kraj úzce spojen. Zatímco ve světě se vznik šachové hry na dálku, kdy se tahy zasílají listovní poštou,
datuje do 13. století, odkud pocházejí zmínky ve starých italských kronikách o záznamech partií mezi Benátčany a Chorvaty, potom do roku 1804, ze kdy se
písemně dochovala partie mezi F. W. Mauvillonem z Brede a jakýmsi důstojníkem z Haagu, a pak do let 1824 - 42, kdy bylo zaznamenáno 15 korespondenčních
zápasů mezi různými městy Nizozemska, Německa a Anglie, tak historie korespondenčního šachu v zemích Koruny české začíná v roce 1866 nejen zápasem
Bohdaneč - České Budějovice, ale také Mělníku proti Plzni. Samotní kralupští šachisté pak v korespondenčním šachu dosáhli velkých úspěchů především po roce
1980, ale o tom až někdy příště, to bychom v kronice přeskočili až příliš.
Před 75 lety si kralupští na první své schůzi v roce 1924 předsevzali usilovat o zvýšení počtu členů, aby svůj šachový kroužek mohli přeměnit ve skutečný klub. Ke
zvýšení prestiže jim hned na začátku roku - 20. ledna - pomohla nevšední šachová událost. Do Kralup přijel šachový mistr Oldřich Duras k simultánní produkci,
které se zúčastnili také šachisté z Roudnice, z Libčic i z Prahy. Simultánka se uskutečnila v hotelu Čechura a přišli se na ni podívat nejen příznivci šachu, ale i lidé,
kteří do té doby neměli možná ani potuchy o tom, jak se šachy hrají. Proti Durasovi hrálo celkem 32 šachistů (mohlo jich být i víc, ale už nebyly šachové soupravy).
Nejstarším (70 let) byl vraňanský statkář Pokorný, nejmladším účastníkem pak dvanáctiletý Karel Fischer z Libčic, který hrál simultánku spolu se svým otcem.
Všichni přítomní s mistrem Durasem v čele byli na památku vyfotografováni a všichni tento obrázek (spolu s Durasovým podpisem, který tyto fotografie dostal v
balíčku poštou, podepsal je a odeslal zpět do Kralup) později
obdrželi jako vzpomínku na tak slavný den.
Bohužel - v našich análech se žádná taková fotografie nedochovala a nebyla otištěna v žádném dobovém časopise, jak to tehdejší organizátoři měli v úmyslu, protože
prý byla velmi tmavá a při tiskovém zpracování by na ní nebylo možné nic rozeznat. Tak se touto cestou obracíme na všechny, kteří by mohli vědět, kde se alespoň
jeden exemplář nachází, zda by nám nemohli poskytnout zprávu. Věříme, že když už ne u nás, tak možná v Roudnici nebo v Libčicích nějakou stopu najdeme.
/pokračování příště/

21.5. - 22.5.1999
Půlmaraton v blesku ve společenském sále na nádraží ČD v Kralupech nad Vltavou (19.00 - 7.00 hodin).

Ing. František Seiner