Na skautské stezce

V březnu jsme se vypravily do divadla. Jelikož jsme byly v Praze dřív, stihly jsme ještě navštívit galerii v domě U zvonu. Probíhala zde zrovna výstava mladých autorů, a tak jsme zhlédly neobvyklá a originální díla. Bohužel byla některá až moc originální na naše nejmladší členky.
Poté jsme se přemístily do Stavovského divadla. I Shakespearova hra Komedie omylů byla maďarskou režisérkou poněkud zmodernizovaná. Tato skutečnost ale snad ještě více přispěla ke sblížení s hrou, která nás doopravdy pobavila. Domů jsme se vracely spokojené.
Konec měsíce jsme oslavily v Plzni, opět společně se světluškami. Denní programy jsme měly jiné, scházely jsme se však téměř každý večer a společně hrály známé i neznámé hry. My mimoto navštívily rozhlednu Krkavec, prošli plzeňskou zoologickou zahradu a zahrály si jarní turnaj v kuličkách. Neděli (když světlušky odjeli domů) jsme věnovaly barvení vajec a večer jsme poseděly u ohýnku. Pondělní den proběhl na rozdíl od minulých let vcelku v klidu (nebyli zde žádní bratři) a ač nikdo nedal nic znát liboval si, že ho minou modřiny, v duši nás to určitě mrzelo.
Nyní se chystáme na velký sraz skautů do Plzně, kde nás čekají čtyři dny plné zábavy a soutěží, včetně velké hry Sever proti Jihu.
Pokud by se našly dívky starší 11 let, které by chtěly prožívat spoustu dobrodružství s námi, stačí se ozvat vedení oddílu na tel. čísle 0737/ 363943 (Markéta Sochorová) nebo 0205/ 722446 (Jindřiška Šatavová).

Skautský ples
23. března se v kulturním sále Vltava konal již osmý skautský ples. Otevření sálu předcházela jako vždy horečnatá příprava, ležící hlavně na bedrech sestry Neumannové, které tímto děkujeme.
V den plesu jsme se sešli už v 17 hodin a snažili se, aby se ples líbil.
Ve 20.00 byl ples zahájen. Taneční parket brzy využily první páry, které se střídaly s tanečníky z roudnické skupiny…, která si pro nás připravila několik ukázek, jak má pořádný tanec vlastně vypadat. Sklidila potlesk a taky mnohá povzdechnutí, že „takhle to nikdy umět nebudu“.
Mezitím se mezi stoly procházely skautky s klobouky, které byly plné tombolenek. Šly na odbyt (teda ty tombolenky), a tak se před výdejem cen brzy nakupila hromádka lidí, kterým přálo štěstí.
V jedenáct hodin nám dívky z kralupského gymnázia předvedly pravý kankán, který se pak v průběhu večera nejednou opakoval i bez předchozí dobře nacvičené průpravy.
Před půlnocí začaly kolovat zvěsti, že možná přijde i kouzelník…Přišel. Jeden ze členů chlapeckého oddílu nám předvedl, že kouzla se hodí i na skautský ples a na závěr, když už nastal další den, vylosoval ze svého klobouku fůru štěstí pro ty lidi, kteří si koupili tombolenku se správným číslem. Ceny jako obří plyšový šnek, dalekohled, tlačenky, hodinky či sladké dorty vyvolaly výhercům na rtech nejenom úsměv, ale i radostné výkřiky.
Ples končil jako obvykle ve dvě hodiny ráno. I tentokrát proběhl snad v naprosté spokojenosti a pokud byl někdo nespokojen, určitě to byla jen drobnůstka.
Markéta Sochorová

Velikonoční prázdniny
Roj světlušek se vydal na prázdniny, společně s oddílem skautek, do města Plzně.
Díky báječnému místu, kde jsme byli ubytovány, jsme mohly být v krásném lese v blízkosti rybníka a zároveň na dosah velkoměstu, které skýtá spoustu historie a poznání. Navštívily jsme ZOO, kde kromě exotických zvířat umístěných v neobvyklých výbězích, můžete najít i pravěkou vesnici a statek z paměti našich babiček a prababiček. Ovce na pastvě, králíci, kozy a koně v maštali tam není nic neobvyklého. Po dvoře běhají slepice, kachny a husy. Pohladit si můžete všechno i kočku a psa, ty ale musíte nejdříve chytit. To všechno bylo nic proti pohlazení si krávy, světlušky se od ní nemohly odtrhnout.
Druhý den jsme se vydaly do středu města, bohužel se nám nepodařilo dostat do podzemí, ale vyšláply jsme schody na kostelní věž Svatého Bartoloměje a měly město jako na dlani. Večer byl pro roj sváteční, protože ze tří našich nováčků se staly světlušky a to je slavnost a radost největší.
Neděle byla ve znamení odjezdu, podnikly jsme ještě procházku k rybníku Košináři, ozdobily vajíčka, to abychom v pondělí nebyly překvapené z koledníků. Zdobily jsme lepením ubrousku, což není technika tradiční, nýbrž jedna z nejnovějších. Věřím, že se v pondělí naše žlutá kuřátková vajíčka líbila.
Blanka Dymáčková